Každý třetí klient poprvé bez domova. Kdo nachází útočiště v azylových domech Charity?
V síti 23 azylových domů Charity pro muže a ženy našlo v roce 2024 pomoc 1 640 lidí, přičemž více než třetina klientů byla poprvé bez domova. Nejčastěji se jednalo o osoby ve věku 31–50 let, ale výrazně roste i počet mladých dospělých, často s těžkým dětstvím a psychickými problémy. Azylové domy slouží nejen jako dočasné útočiště, ale také jako první krok k nalezení stability a samostatnosti, přičemž Charita podporuje trvalá řešení bytové nouze.
V celorepublikové síti 23 charitních azylových domů pro muže a ženy našlo v loňském roce zázemí 1 640 lidí. Nejčastěji šlo o osoby ve věku 31 až 50 let (37,9 %), následovala skupina 51 až 70 let (34,6 %). Pomoc ale vyhledávají i mladí dospělí ve věku 18 až 30 let, těch bylo přes 11 %, a podle pracovníků azylových domů jejich počet roste.
Za rostoucím počtem mladých klientů často stojí těžké dětství bez podpory rodiny i stabilního zázemí. Často vyrůstali v ústavní péči, která v nich zanechala hluboké emocionální šrámy. Neznají pocit sounáležitosti ani přijetí, celoživotně jsou nuceni vyhledávat pomoc cizích lidí a spoléhat se na ni. Jejich chování odráží prostředí, ve kterém vyrůstali. Nemají rodinu ani přátele mimo komunitu ostatních klientů. Jejich domovem je ulice. Kvůli vývojovým i jiným traumatům často trpí psychickými problémy doprovázenými různými patologickými jevy. Je evidentní, že pomyslná startovací čára na začátku života, hraje pro další vývoj osobnosti člověka mimořádně významnou roli. Také zahraniční průzkumy potvrzují, že velké procento dospělých lidí bez domova mělo první zkušenost s bytovou nouzí již v mladém věku. Například u člověka, který byl vychováván ve funkční, byť neúplné rodině a je obklopen komunitou sociálně zdatných přátel, je pravděpodobnost takové budoucnosti výrazně nižší.
Petra (19 let) strávila poslední roky svého dětství ve výchovném ústavu. Posléze našla útočiště v domě na půl cesty, kde jí však po třech měsících neprodloužili smlouvu – dle jejích slov z kapacitních důvodů. Na samostatné bydlení za tak krátkou dobu nestihla ušetřit, a tak. již 8 měsíců přespává po noclehárnách. Aktuálně je nezaměstnaná, práci si aktivně hledá na internetu i přes úřad práce. Dávky v hmotné nouzi nepobírá, řeší změnu trvalého bydliště.
Bez střechy nad hlavou se ocitají i senioři. V loňském roce představovali lidé starší 70 let 4,5 % klientů azylových domů Charity. I když tvoří menšinu, jejich situace je o to závažnější – návrat k samostatnému životu je pro ně často velmi náročný.
Více než třetina klientů byla v azylovém domě poprvé. V roce 2024 tvořili nově příchozí – tedy lidé, kteří se do azylového domu dostali poprvé – celkem 613 osob, což je 37 % ze všech klientů. Nejvíce nových klientů bylo ve věkové skupině 31 až 50 let – ti představovali 16,1 % všech ubytovaných. Výrazně ale přibylo i nově příchozích ve věku 51 až 70 let (13,4 %). Mezi nejmladšími (18 až 30 let) tvořili nově příchozí více než polovinu všech klientů této věkové kategorie – celkově 6,2 % ze všech ubytovaných. Pomoc v azylovém domě poprvé vyhledalo také 1,8 % seniorů nad 70 let.
Pomoc v azylových domech ale není koncem příběhu. Naopak. Jde o první krok ke změně. Získat nejen střechu nad hlavou, ale především zázemí. Mít bezpečný prostor, ve kterém lidé mohou znovu nabrat sílu, zorientovat se ve své situaci, najít práci, řešit dluhy nebo si jednoduše odpočinout od chaosu, který je pohltil. Mnozí z nich netuší, na koho se obrátit, jaké mají možnosti nebo kde vůbec začít. Pomáháme jim najít cestu zpět k samostatnosti – s důrazem na trvalé řešení, nikoli jen na dočasnou úlevu.
Podpořte naši pomoc lidem v nouzi
Pozn.:
Statistiky uvedené v tomto článku vycházejí z interních dat Charity Česká republika za rok 2024 a vztahují se pouze k azylovým domům pro muže a ženy bez domova. Charita Česká republika však pomáhá i rodičům s dětmi v bytové nouzi – těm je určeno dalších 39 azylových domů, v nichž v roce 2024 našlo pomoc 3 394 osob. Tato zařízení nejsou do uvedeného přehledu zahrnuta, protože se zaměřují na jiný typ podpory, přizpůsobený specifickým potřebám rodin s dětmi. I tento druh pomoci je však nedílnou součástí naší snahy vracet lidem důstojné podmínky k životu.
