Jak připomněl Radomír Pánek, úspěšné bádání často začíná položením správné otázky. Cesta ke správné odpovědi ale není vždy přímá a jednoduchá.
„Při jejím hledání je proto nezbytná velká dávka důvtipu, ale také odhodlání a trpělivosti. Dnes vzdáváme hold dvěma vědcům a jedné vědkyni, kteří nejenže umějí klást chytré otázky, ale zároveň je houževnatě a úspěšně zodpovídají,“ zdůraznil.
Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek
Efektivita a vstřícnost
Jaderná fyzička Alice Valkárová, která působí na Univerzitě Karlově, se účastnila experimentů na urychlovačích. Podílela se například na klíčovém experimentu v Hamburku, který významně rozšířil dosavadní znalosti o struktuře protonu.
Vědkyně byla předsedkyní Grantové agentury ČR nebo České fyzikální společnosti a v roce 2015 získala Cenu Milady Paulové. Dlouhodobě spolupracovala s Fyzikálním ústavem AV ČR.
Alice Valkárová
„Léta jsem spolupracovala s lidmi z Fyzikálního ústavu a byla i období, kdy jsem více času trávila u nich než na Matematicko-fyzikální fakultě,“ vzpomněla na přátelské vztahy.
„Obdivuji, jak Alice Valkárová skloubila vědeckou a organizační činnost a v obou dosáhla skvělých výsledků,“ zdůraznila bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a vyzdvihla, že fyzička měla ve vědeckých funkcích vždy věcný a neokázalý přístup zaměřený na efektivitu a vstřícnost k vědcům.
Enfant terrible parazitologie
„Jula je dítětem štěstěny. Okolnosti mu umožnily vrátit se domů a naplnit život vědeckou prací v oblasti, která mu v mládí učarovala,“ představil svého kolegu Julia Lukeše z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR vedoucí centra Libor Grubhoffer. „Je ukázněným enfant terrible,“ pokračoval.
Julius Lukeš patří k výrazným postavám české vědy. Jeho práce vedla například k výjimečnému objevu zkrácených tRNA u hmyzího bičíkovce Blastocrithidia nonstop.
Julius Lukeš
Mimo jiné je nositelem ceny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a členem vědeckých společností v Česku i ve světě, od roku 2024 je jako jediný Čech mezinárodním členem National Academy of Sciences. „Držím palce, aby nás v National Academy of Sciences bylo víc – Akademie věd má na to našlápnuto,“ poznamenal laureát.
Více o jeho práci se dočtete v rozhovoru pro časopis A / Magazín.
Koníček v laboratoři
Ivo Šafařík z Ústavu půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR se zabývá vývojem metod pro přípravu magneticky modifikovaných (bio)materiálů a jejich využitím v biochemii, mikrobiologii, (bio)analytické chemii, environmentálních technologiích a dalších oborech.
Zaměřuje se na využití magnetických materiálů, například pro odstraňování biologicky aktivních látek a polutantů. Umisťuje se v žebříčku Elsevier 2 % celosvětově nejcitovanějších vědců.
Ivo Šafařík
Aktivity vědce, který spolupracuje i s institucemi na ochranu životního prostředí a univerzitami, shrnul Libor Grubhoffer: „Je chemikem tělem i duší, stále pracuje v laboratoři,“ což laureát také potvrdil. „V laboratoři pracuji rád – můj obor je mým koníčkem a doufám, že se mu budu věnovat ještě mnoho a mnoho let.“
Laureáti s předsedou instituce
