Placení kartou v cizině je drahé. Banky vydělávají na nevědomosti lidí

Náklady na platbu kartou v zahraniční nebo na internetu v cizí měně určuje měnový kurz a pak poplatek, které si za tuto službu banky účtují. Rozdíly mezi bankami a poskytovateli karet jsou značné. To se projeví zejména u vyšších částek, avšak rozdíly nejsou zanedbatelné ani i u menších částek.

„Srovnali jsme nabídky většiny bank na tuzemském trhu. Porovnávali jsme náklady na platbu kartou v objemu sto eur. Výsledek je překvapivý. Mezi nejdražší a nejlevnější bankou činí téměř sto korun. Služba je přitom stejná. Za dovolenou v zahraničí například pro čtyřčlennou rodinu lze výhodnějším kurzem ušetřit i tisíce korun“ říká analytik Partners Banky Martin Kočí.

Rozdíl v nákladech spočívá v kurzu, který poskytovatel služby uplatňuje a pak v poplatcích, které si za platbu kartou v zahraničí nebo na internetu v cizí měně účtuje. Co se týče kurzu, povinností každé banky je uvedení procentuálního rozdílu jí uplatňovaného kurzu od kurzu Evropské centrální banky (ECB) u dané měny. Některé banky vycházejí přímo z kurzu ECB, ale běžné je i to, že využívají kurzy, které stanovují vydavatelé karet, jako jsou společnosti VISA si MasterCard.

„A pak jsou tu poplatky účtování za konverzi měny. Každá banka razí svou vlastní politiku, ale faktem je, že zejména velké banky mají z transakcí, kde se pracuje s měnovým kurzem, nezanedbatelné příjmy. Plošné snížení těchto poplatků by výrazně ovlivnilo příjmy těchto bank,“ říká Martin Kočí.

Ne každý řeší náklady na platby v cizině

Marie Neufusová z Tábora spolu s manželem často jezdí do zahraničí. Nejenom na dovolenou, ale i kvůli práci. Provozují vlastní e-shop na prodej vinylových desek. To znamená, že objíždějí burzy, kde se tyto desky prodávají a nakupují. „Je to výjezd vždy na pár dnů. A samozřejmě že ubytování, ale i další služby většinou platíme v zahraničí kartou,“ říká.

Na otázku, zda ví, kolik nechá za tyto platby jejich bance, říká, že neví. Nemyslí si, že jde o významné sumy, protože platí spíše nižší částky „Platíme hlavně hotely, pohonné hmoty a stravu, případně nějaké nákupy. Určitě něco za platby kartou zaplatíme navíc, to je jasné, ale nemám za to, že by šlo o vysoký náklad,“ tvrdí.

Podle Martina Kočího obdobně uvažuje většina Čechů. A platí to nejen pro ty, kteří vyjíždějí do zahraničí kvůli svému podnikání, ale i pro ty, kteří kartou platí třeba i na svých dovolených.

„Lidé jsou většinou rádi, že v zahraničí kartou vůbec v pohodě a bez problémů zaplatí. Ale pokud činí rozdíl u platby ve výši sto eur mezi nejdražší a nejlevnější bankou sto korun, například v případě úhrady hotelu na dovolené, bude rozdíl kvůli vyšší částce i v řádu tisíců korun,“ vybízí Kočí k zamyšlení nejenom manžele z Tábora.

Pokud by se podle něj Češi o náklady na platby kartou v zahraničí nebo na internetu v cizí měně více zajímali, možná by byli překvapeni, kolik peněz své bance nechají na poplatcích. Souvisejícím problémem podle něj je i to, že tím, že to lidé neřeší, banky nic netlačí k tomu, aby svým klientům nabídly co možná nejvýhodnější kurz a nejnižší nebo vůbec žádné poplatky.

Kolik si přirážejí banky za platbu kartou v cizí měně

Ze srovnání podmínek na trhu vyplývá, že poplatky za platby kartou v cizí měně si přiráží drtivá většina tuzemských bank. Nejde přitom o drobné. Bývá to i několik procent ze zaplacené částky. Data z trhu ukazují, že si například u eura naúčtují minimálně 2,5 až necelá 4 procenta. V některých případech výše poplatku určuje i to, co je za den. To platí například u populární technologické neobanky Revolut, kde jsou o víkendech platby v cizí měně dražší než v pracovní dny.

„Jde o takzvanou víkendovou přirážku. Na druhé straně je třeba také férově říci, že třeba Revolut ve srovnání s tuzemskými bankami i tak vychází levněji, byť již není nejlevnější na trhu,“ vysvětluje Martin Kočí.

Upozorňuje ale i na další úskalí při placení kartou v zahraničí. Jsou to třeba denní limity objemu plateb kartou, po jejichž překročení klienti banky platí opět více. Avšak ani tím vydělávaní bank na platbách kartou v zahraniční podle něj nekončí.

„Při platbě kartou v zahraničí je třeba nevolit na terminálu platbu v korunách, protože v tu chvíli kurz stanovuje provozovatel platebního terminálu obchodníka, zpravidla vyšší přirážku než má váš vydavatel karty, zpravidla vaše banka,“ varuje a přidává i další praktickou radu: „Totéž platí i při výběru hotovosti z bankomatu. V tomto případě zase sledujte, zda si zahraniční provozovatel bankomatu nestrhává vlastní poplatek. Doporučuji si tento způsob plateb označený jako DCC vypnout a vyhnout se tak nevýhodným platbám kartou. Možnost vypnutí DDC u plateb kartou již nabízí většina bank na našem trhu.“

https://www.idnes.cz/finance/banky-a-sporeni/banky-platby-zahranici-kurz-poplatky.A250203_083356_sporeni_sov