Důvodem přijímání evropské legislativy je snaha nejen zabránit nelegálnímu obchodování s kulturními statky a s tím souvisejícímu drancování archeologických nalezišť, ale případně i získávání peněz k financování terorismu.
Návrh zákona stanovuje postup Ministerstva kultury a celních úřadů, dojde-li ke vstupu kulturních statků (uvedených v příloze A nařízení) ze třetích zemí na celní území Evropské unie v rozporu s právními předpisy těchto zemí a jeho zachycení českým celním úřadem. Dále pak určuje pravidla pro bezpečné uchování takového předmětu a přezkoumání určenou odbornou příspěvkovou organizací až po rozhodnutí o jeho zabavení a následné vrácení do země původu. Navrhovaný zákon představuje zatím první část adaptace na uvedené nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/880.
Druhá fáze adaptace s termínem do 28. června 2025 pak naváže jednak na zprovoznění centralizovaného elektronického systému na úrovni Evropské unie, který bude sloužit členským státům k výměně informací o dovozech kulturních statků ze třetích zemí a jednak upraví podmínky pro vstup a dovoz určených kulturních statků (uvedených v příloze B a C nařízení), včetně pravidel pro vydávání dovozních licencí. Současně promítne i Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1079 ze dne 24. června 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení 2019/880. Na základě této právní úpravy se Česká republika zapojí vedle dalších států do boje proti nedovolenému obchodování s kulturními statky včetně financování terorismu prostřednictvím jejich prodeje a s tím spojenému drancování archeologických nalezišť zejména v oblasti Blízkého východu a přispěje tak k zachování světového kulturního dědictví lidstva.
Návrh zákona nyní ještě musí podepsat prezident ČR.
