Charles G. Strasser, účastník bojů u Dunkerque, převzal resortní vyznamenání v Armádním muzeu Žižkov
Charles G. Strasser se narodil na území Palestiny, avšak záhy se jeho domovem staly severozápadní Čechy, konkrétně Teplice. Zde s rodiči vyrůstal až do listopadu roku 1938. Ve svých jedenácti letech musel jakožto “židovské dítě” opustit naši zem. Povedlo se mu i s rodinou uprchnout ještě dříve, než začaly fungovat proslavené přesuny organizované Sirem Nicholasem Wintonem. Ve svých 17 letech po dokončení střední školy vstoupil do československé armády ve Velké Británii.
Po skočení druhé světové války přišel rozkaz pro jejich přesun zpátky do Československa. Zde se však nezdržel dlouho.
„Podařilo se mi nakonec dostat až domů do Teplic, nikoho z rodiny jsem tam však už nenašel. Poté přišel rozkaz převelení do Pardubic. Já však už dál v armádě být nechtěl. Vojenská kariéra mě nelákala. Chtěl jsem boji za svobodu přispět nějak jinak. Na doklady o demobilizaci jsem musel čekat v Plzni, v americké zóně. Nakonec jsem dostal povolení a odjel do Anglie, kde jsem se potkal s kapitánem Hochwaldem (pobočníkem gen. Ečera) a o několik dní později jsem byl už na cestě směrem k norimberskému tribunálu,“ komentuje Strasser svůj návrat z fronty.
Charles G. Strasser působil v československé delegaci u norimberského soudního tribunálu. Zde osm měsíců intenzivně zpracovával dokumentaci potřebnou pro převoz převoz zajatých důstojníků SS do Československa a Polska, kde měli být za své činy souzeni. Téměř na denní bázi zde potkával nacistické důstojníky, mezi nimi i Hermana Göringa či Rudolfa Hesse.
Po ukončení činnosti v Norimberku se vrátil zpět do Anglie a začal si hledat práci. Jeho prvním zaměstnáním byla práce v obchodu s fotoaparáty, která mu následně otevřela cestu ke kariéře profesionálního fotografa. Kromě fotografování se stalo jeho vášní také létání a nezanevřel ani na další dobročinné aktivity v rámci charitativní organizace Rotary club. Právě spojení těchto dvou posledních aktivit přineslo Charlesi G. Strasserovi ocenění také od britské královny Alžběty II., která jej v roce 2000 vyznamenala Řádem britského impéria. V srpnu 2012 převzal z rukou tehdejšího ministra obrany Alexandra Vondry Záslužný kříž III. stupně. Kříž obrany státu ministra obrany ČR mu v minulých dnech předal ředitel Kabinetu ministryně obrany Petr Mach. K vyznamenání mu gratuloval také ředitel Vojenského historického ústavu Praha, brigádní generál Aleš Knížek a ředitel odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany plukovník Robert Speychal.
