News from Vojenský historický ústav Praha

Na konci listopadu 2026 (25.–26. listopadu 2026) se v Armádním muzeu Žižkov uskuteční konference připomínající, že španělská občanská válka nebyla jen španělskou záležitostí. Pokud se o téma zajímáte, máte poslední dva dny na podání přihlášek (Call for papers končí 21. 7. 2026 v 19.00).

První světová válka zasáhla do osudů milionů lidí včetně výtvarných umělců. Nová výstava Vojenského historického ústavu Praha Barvy války představuje tvorbu českých malířů a sochařů, kteří prošli válečnými boji, a podíleli se na vzniku československých legií nebo budování symboliky nového státu.…

Dne 12. července 2026 zemřel ve věku 85 let Mgr. Jiří Krob, dlouholetý kameraman Československého armádního filmu, později pracovník Agentury vojenských informací a služeb (AVIS) a externí spolupracovník Vojenského historického ústavu Praha. Respektovaný člen Asociace českých kameramanů a…

Ačkoli je pojem „Bitva na Vítkově“ známý snad každému školákovi, o skutečném průběhu střetnutí, jeho velikosti a ztrátách se už ví poměrně málo. O opěrný bod nad Prahou se přitom 14. července 1420 nebojovalo „ve velkém“, ale proti sobě stály nepříliš početné síly.

Do restaurátorských dílen naší instituce se dostávají nejen předměty uložené v depozitáři vyžadující odbornou péči ale také nejnovější akvizice které vyžadují před uložením konzervátorský či restaurátorský zásah. V tomto případě se jedná o sovětský lehký pěchotní ohňomet LPO-50 (ЛПО-50).

Výstava „Železem a krví – válka roku 1866“ připomíná konflikt, který zásadně proměnil mocenské uspořádání střední Evropy a ukončil dlouhé soupeření Rakouska a Pruska o vedení v Německém spolku. Prusko díky modernější armádě, rychlé mobilizaci a nové taktice vedení boje dokázalo v roce 1866 porazit…

Dne 3. července roku 1866 se východně od pevnosti Hradec Králové střetla vojska Rakouského císařství a Saského království na jedné straně a Pruského království na straně druhé v největší polní bitvě, jaká kdy na našem území proběhla.

K historicky nejvýznamnějšímu bojovému nasazení Čs. střelecké brigády se začalo schylovat v souvislosti s přípravami ruské armády na tzv. Kerenského ofenzívu. Plánovala se zjara 1917. Její hlavní úder byl stanoven na směru Tarnopol‒Lvov. Provést jej měly divize jihozápadní fronty.

Poslední červnový den roku 1918 složilo 6 tisíc čs. legionářů v Darney slavnostní přísahu, které se osobně účastnil i francouzský prezident Poincaré, aby 21. československému střeleckému pluku předal plukovní prapor. Právě na tomto místě poprvé veřejně zaznělo francouzské uznání práva Čechoslováků…

Druhé letošní číslo vědeckého časopisu Historie a vojenství přináší pestrý výběr studií, materiálů i muzejních příspěvků. Čtenáře zavádí až do pozdní antiky, do posledních dní druhé světové války i do období studené války. Nechybějí ani unikátní fotografie předválečného opevnění, příběhy sbírkových…