Zemřel brigádní generál Karel Blahna, velitel našeho prvního praporu v misi UNPROFOR

V roce 1980 zahájil studium interního postgraduálního studia oboru velitelsko štábně – zpravodajského na Vojenské akademii Antonína Zápotockého (VAAZ) v Brně, které také úspěšně dokončil. Další jeho kroky vedly do Havlíčkova Brodu, kde u 4. tankové divize působil mimo jiné jako zpravodajský náčelník.

Z hlediska budoucí kariéry bylo velmi důležité, že byl v roce 1987 vyslán na VAAZ k dvouletému dálkovému studiu anglického jazyka. Díky svým kvalitám a zkušenostem a také díky znalosti cizích jazyků se v roce 1990 stal velitelem praporu rychlého nasazení v rámci výcvikového střediska mírových sil OSN v Českém Krumlově. Prapor v čele s podplukovníkem Blahnou se začal intenzivně připravovat na zahraniční nasazení. Hovořilo se o několika možných místech. Na konci roku 1991 se však začalo rýsovat vyslání vojáků do rozpadající se Jugoslávie.

Obstáli na výbornou

Tehdejší československá armáda neměla prakticky žádné zkušenosti s mírovými misemi. Nešlo tedy o lehký úkol. Výhodou bylo, že Blahna absolvoval ve Vídni dva měsíční kurzy pro velitele a štábní pracovníky misí OSN. Prapor se na Balkán přesunul v dubnu 1992. Působil v sektoru Jih v oblasti Plitvických jezer na území dnešního Chorvatska. Šlo o náročnou službu, kterou provázely i mnohé nebezpečné situace. Karel Blahna jako velitel rozhodl o nasazení svých mužů na podporu francouzských vojáků, kteří se ocitli v bezvýchodné situaci.

Na území Chorvatska se Blahna vrátil o tři roky později – tehdy již do operace UNCRO. Působil zde jako zástupce kanadského generála Alaina Foranda, jenž byl velitelem sektoru Jih. Po chorvatské ofenzívě Oluja (Bouře) Blahna dokonce po Forandovi převzal velení celého sektoru. I tento úkol zvládl se ctí.

Působení v operacích na Balkáně bylo pro Blahnu formativní. Často na něj vzpomínal. „Asi to má každý jinak a určitě na to má vliv síla prožitku, se kterým jste tam byli konfrontováni. Pro mě se mise časově hodně vzdalují. Přesto vždy, když komunikuji se svými kolegy, tak se mi to vrací – že se to událo nedávno. Byla to významná událost, která mi ovlivnila život,“ uvedl před několika lety. Od nasazení na Balkáně si tak Blahna – podle svých vzpomínek – více vážil života a přátelství.

Kromě působení na Balkáně zastával Blahna další významné funkce v armádě. Byl zástupcem velitele 4. brigády rychlého nasazení. V roce 2001 se stal zástupcem velitele pozemních sil. Ve stejném roce byl také povýšen do hodnosti brigádního generála. V únoru 2003 odešel do zálohy. V dalších letech se zařadil mezi aktivní členy veteránské komunity. Pravidelně se také účastnil akcí Vojenského historického ústavu Praha a podporoval výzkum působení naší armády v mírových operacích na Balkáně. V květnu 2012 obdržel Kříž obrany státu.

Karel Blahna byl díky srdečnému a upřímnému jednání mezi svými vojáky velmi oblíbený. Podřízené často považoval také za kamarády. Ti naopak své povinnosti plnili i pro „Karla“, kterého si vážili jako člověka i vojáka.