Národní muzeum rozšířilo své sportovní sbírky o pozůstalost československé olympijské vítězky v hodu diskem Olgy Fikotové-Connollyové, jedné z nejvýznamnějších sportovních osobností moderních českých dějin. Součástí daru je i její zlatá olympijská medaile z australského Melbourne 1956, jejíhož slavnostního předání se dnes zúčastnili generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš, americký velvyslanec v ČR Nicholas Merrick a dcery československé olympioničky. Zlatá olympijská medaile nebyla nikdy vystavena. Až nyní bude tento výjimečný předmět poprvé trvale vystaven, a to od června letošního roku v Nové budově Národního muzea v expozici Dějiny 20. století.
Příběh olympijské legendy přesáhl hranice železné opony, když v roce 1956 zvítězila Olga Fikotová-Connollyová v hodu diskem na olympijských hrách v Melbourne. Právě zde se seznámila s americkým kladivářem Haroldem Connollym, rovněž olympijským vítězem. Jejich vztah se stal symbolem naděje v období studené války, když se jim navzdory tehdejším politickým podmínkám podařilo získat povolení k sňatku a posléze legálně vycestovali z ČSR.
Ačkoli Olga Fikotová-Connollyová doufala, že bude pokračovat v reprezentaci Československa, start na olympijských hrách v roce 1960 v Římě jí nebyl umožněn, což nesla velmi těžce. Navzdory fámám nikdy neodmítla reprezentovat svou rodnou zemi. Nakonec se rozhodla závodit za USA a účastnila se her v letech 1960, 1964, 1968 a 1972. Na olympiádě v Mnichově v roce 1972 byla zvolena vlajkonoškou americké výpravy.
Kromě sportovní kariéry se věnovala pedagogické činnosti, mimo jiné na University of California, zdravotnímu tělocviku, sociální práci, ekologii i lidským právům a ženské rovnoprávnosti. Působila také v organizaci Another Mother for Peace, vystupující proti válce ve Vietnamu. V roce 2008 získala hlavní cenu Českého klubu fair play Českého olympijského výboru.
Po jejím úmrtí v roce 2024 proběhla díky iniciativě tehdejšího generálního konzula ČR v Los Angeles, Jaroslava Olši Jr. dokumentace, jejímž výsledkem byla myšlenka část pozůstalosti, jejíž součástí jsou tři rozsáhlá výstřižková alba, fotoalba a drobné osobní předměty včetně disku, předat do sbírek Národního muzea, kde bude odborně uchována a představena veřejnosti.
„Získání pozůstalosti Olgy Fikotové-Connollyové, včetně její zlaté olympijské medaile, představuje mimořádnou akvizici. Nejde jen o cenné sbírkové předměty, ale o ucelené svědectví jednoho z nejsilnějších příběhů českého sportu i české moderní historie. Děkuji její rodině, že umožnila, aby se tento příběh symbolicky vrátil domů a byl uchován právě v Národním muzeu,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Předměty z pozůstalosti Olgy Fikotové-Connollyové rozšíří sbírky Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea. Oddělení představuje celosvětově jednu z nejdéle fungujících institucí, které mapují dějiny sportu a tělesné výchovy. Sbírky v současné době tvoří zhruba 48 000 trojrozměrných předmětů, na 80 000 fotografií, součástí je i rozsáhlá knihovna dobové i současné odborné literatury a periodik. Sbírky oddělení jsou úzce tematicky provázané i s Archivem tělesné výchovy a sportu, který je součástí Archivu Národního muzea. Ve sbírkách se nachází řada předmětů, které dokumentují činnost řady osobností českého sportu, olympismu a sokolského hnutí, mezi které patří například zakladatelé Českého olympijského výboru Jiří Guth-Jarkovský, Josef Rössler-Ořovský, Emil a Dana Zátopkovi, zakladatelé Sokola Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner a mnozí další.
Národní muzeum
