Svobodní uspořádali 13. listopadu v pražském hotelu Step konferenci o budoucnosti evropské migrační politiky. Akci provázela blokáda vchodu demonstranty a část hostů ani novinářů se do sálu nedostala.

Migrace, nebo remigrace? Debatu o budoucnosti Evropy se pokusili umlčet blokádou

Sál zaplněný do posledního místa, hosté z Německa, Maďarska i Slovenska a otázky, o kterých se v Bruselu raději mlčí. Páteční mezinárodní konference Svobodných „Co bude po EU? Migrace, nebo remigrace?“ ukázala, že o budoucnost evropské migrační politiky je skutečný zájem. Zároveň ale ukázala i něco jiného: že část těch, kdo mají plná ústa tolerance, nesnese názor, který se jim nelíbí.

Konference se konala v pátek 13. listopadu večer v hotelu Step v pražských Vysočanech. Původně se měla odehrát v Kaiserštejnském paláci na Malostranském náměstí, z bezpečnostních a kapacitních důvodů ji však pořadatelé na poslední chvíli přesunuli. Na místo dorazily zhruba dvě stovky účastníků, sál byl téměř plný.

Řetězy místo argumentů

Už dvě hodiny před začátkem obsadily příjezdovou cestu k hotelu stovky demonstrantů – podle serveru iPortal24 jich bylo kolem pěti set. Protest svolala platforma Praha je feministická. Demonstranti s rudými a palestinskými vlajkami bubnovali, skandovali „Alerta, alerta, antifascista!“ a nesli transparenty typu „Moje pracky drtí nácky“.

Nezůstalo však jen u vyjádření názoru, na které má v demokracii nárok každý. Podle reportérů Novinek protestující vytvořili lidské řetězy, aby nikdo neprošel, a vchod zcela zablokovali. Mladí aktivisté si lehali před vstupy do hotelu a policie měla s jejich odstraněním potíže. Část řádně registrovaných hostů se na konferenci vůbec nedostala.

1. Dvě hodiny před začátkemDemonstranti obsazují příjezdovou cestu k hotelu.
2. Před začátkemLidské řetězy u vchodu, aktivisté leží před vstupy, část hostů i novinářů se dovnitř nedostane.
3. Během večeraMilan Mazurek přijíždí k hotelu, přes dav ale neprojde a odjíždí.
4. Kolem 20:30Demonstranti se od hotelu rozcházejí, konference pokračuje.

Terčem se stali i novináři. Redakce Deníku TO, která měla oficiální pozvánku, se do sálu nedostala a popsala strkanici, jíž byli vystaveni návštěvníci i pozvaní reportéři. Redaktora Novinek část davu označila za „nácka“ – rozestoupila se teprve poté, co ukázal novinářskou průkazku. Podle iPortalu24 navíc žena vyvedená z akce vulgárně urazila tiskovou mluvčí Svobodných Veroniku Blažkovou.

Nejviditelnějším důsledkem blokády byla nepřítomnost slovenského europoslance Milana Mazurka (Republika), jednoho z hlavních hostů večera. Podle organizátorů k hotelu skutečně přijel, přes dav se ale nedostal, a tak odjel. Organizátoři zároveň slíbili, že Mazurek na pozvání Svobodných do Prahy přijede znovu.

Ti, co kážou o svobodě, ho nenechají vystoupit.

Libor Vondráček, předseda Svobodných

Svoboda projevu platí pro všechny

Svobodní považují právo na pokojné shromáždění za jeden ze základních pilířů svobodné společnosti. Kdo nesouhlasí, ať protestuje, píše, diskutuje a přesvědčuje. Fyzicky bránit lidem ve vstupu na legální, veřejně ohlášenou akci, strkat do hostů, zastrašovat novináře a nálepkovat každého, kdo si chce poslechnout jiný názor, ale s demokratickým protestem nemá nic společného. Je to pokus o umlčení.

Protest, nebo blokáda?

• Lidské řetězy u vchodu, aby nikdo neprošel
• Část registrovaných hostů se na akci nedostala
• Novináři s pozvánkou zůstali venku, docházelo ke strkanici
• Hlavní host večera nemohl vystoupit

Paradoxní je, že se toho dopouštějí lidé, kteří se jinak dovolávají otevřenosti a respektu k odlišnosti. Pokud je jejich argumentace tak silná, jak tvrdí, nemají se přece čeho bát – mohli si koupit vstupenku a v diskuzi oponovat. Místo toho zvolili blokádu. Že se konference i přes všechny překážky uskutečnila, dokazuje jediné: debatu o migraci už nelze zastavit křikem.

Otázky, které v EU nesmějí zaznít

Vondráček zahájil večer připomínkou, že Svobodní vznikli před osmnácti lety právě proto, že tehdejší politici zklamali – mimo jiné podpisem Lisabonské smlouvy. „Pokládáme otázky, které na půdě EU nesmějí být vysloveny,“ prohlásil.

Jako vzor ochrany hranic uvedl Austrálii.

Pro australské politiky je Austrálie pokladem. A poklady se chrání, aby si pro ně nemohl nikdo přijít.

Libor Vondráček

Ocenil také změnu švédské ústavy, která umožňuje odebrat švédské občanství lidem s dvojím občanstvím, kteří páchají trestnou činnost, a vyhostit je. Evropský migrační pakt by podle něj Česko mělo ignorovat.

Zásadní je podle Vondráčka poctivost vůči voličům. „Nesmí se tutlat identita pachatelů, nesmí se říkat, že zvládneme, co nezvládneme,“ zdůraznil. Za úvodní projev sklidil potlesk vestoje.

Že nejde o dogma, ale o zdravý rozum, Vondráček ukázal v následné diskuzi. „Kdyby k nám chtěl třeba dobrý fotbalista z Gambie, asi není důvod, proč ho tady nemít,“ poznamenal. Jinými slovy: o tom, kdo do země přijde, má rozhodovat stát a jeho občané, ne bruselské kvóty.

Došlo i na budoucnost samotné Unie. Ta podle Vondráčka, založená na počátku padesátých let, „trochu přesluhuje“ – Sovětský svaz pro srovnání vydržel pětasedmdesát let. Parafrázoval přitom Františka Palackého: národní státy tu byly před Evropskou unií a budou i po ní. Příští rok podle něj mohou Unií otřást volby v Polsku, Francii, Itálii a na Slovensku.

Evropa národů

Z Německa přijel europoslanec Tomasz Froelich (AfD), který ocenil, že státy střední a východní Evropy přistupují k migraci rozumněji než Západ. Evropa podle něj potřebuje silné jednotlivé státy.

Maďarský místopředseda hnutí Mi Hazánk Máté Tóth se zastal „Evropy národů“. Kritizoval masový dovoz zahraničních pracovníků do maďarských továren a připomněl, že ani tamní vláda se problému nevyhnula.

Respektujeme ostatní kultury. Ale sebe dáváme dopředu, to je lidská přirozenost.

Máté Tóth, Mi Hazánk

Mezi hosty v sále byli i poslanec SPD Josef Nerušil a europoslanec Ondřej Dostál, zvolený za koalici Stačilo!.

Debata bude pokračovat

Páteční večer jasně ukázal dvě věci. Za prvé, otázka, zda Evropa dokáže kontrolovat, kdo na její území přichází, zajímá stále víc lidí – a nejen v Česku. Za druhé, ti, kdo se této debatě brání, nemají jiný argument než blokádu a nálepky.

Svobodní v debatě pokračovat budou. Otevřeně, legálně a s respektem k právu každého slyšet a říct svůj názor. Milan Mazurek do Prahy přijede znovu – a dveře zůstanou otevřené pro každého, kdo chce diskutovat, ne křičet.