Stanovisko SCHP ČR k nařízení PPWR

Tento dokument představuje analýzu vybraných článků Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech (PPWR) se zvláštním zřetelem na dopady a rizika v oblasti chemického průmyslu a přidružené logistiky.

Aktuální stav nařízení

Nařízení PPWR jakožto unijní předpis je přímo použitelné – aplikuje se automaticky ve všech 27 členských státech bez nutnosti transpozice do národních zákonů. Nařízení se obecně použije od 12. srpna 2026, jednotlivé povinnosti však mají odlišná data použitelnosti.

Evropská komise 10. června 2026 zveřejnila v Úředním věstníku sdělení Komise - pokyny (Commission Notice C(2026) 3702 C/2026/3084 ), které poskytuje oficiální vodítko k interpretaci vybraných ustanovení a pomáhá trhu překlenout chybějící detaily ve vnitrostátních legislativách.

Evropská komise postupně vydává také soubory často kladených otázek a odpovědí. Poslední soubor byl zveřejněn 3. srpna 2026 jako FAQ PPWR 8-2026. Tyto materiály poskytují doplňující výklad jednotlivých ustanovení nařízení, nejde však o právně závazný výklad.
 

Vybrané platné články

• Článek 4 - Obecné požadavky na uvádění obalů na trh.
  Účinnost od 12. 8 2026
  ⚠️ VLIV NA CHEMICKÝ PRŮMYSL: Článek 4 zakazuje uvádět na trh jakýkoli obal, včetně čistě průmyslových obalů B2B pro přepravu surovin, který nesplňuje příslušné požadavky PPWR. Na základě srpnového vyjasnění EK nemusí být zničeny prázdné obaly určené pro styk s potravinami, které byly vyrobeny před 12. srpnem 2026 a zůstávají na skladě. Povinné identifikační údaje lze dočasně doložit v doprovodné dokumentaci k zásilce. Tyto obaly však nejsou osvobozeny od povinnosti splnit limity pro obsah nebezpečných látek a PFAS vztahující se na obaly určené pro styk s potravinami. Nesoulad nebo chybějící dokumentace u obalů ze třetích zemí mohou vést k pozdržení jejich uvedení na trh, dovozu nebo distribuce, a tím nepřímo narušit dodávky surovin.
   
• Článek 5 - Požadavky na látky obsažené v obalech
  Účinnost od 12. 8. 2026
  ⚠️ VLIV NA CHEMICKÝ PRŮMYSL:
  Článek 5 představuje bezprostřední riziko pro tu část chemického průmyslu, která souvisí s potravinářstvím. Některé součásti obalů pro potravinářské účely, typicky těsnění pro chemické produkty dodávané do tohoto sektoru, může být obtížné nahradit nefluorovanými variantami. Nejde tedy o plošný zákaz používání PFAS v obalech pro veškerou chemickou produkci. Omezení výroby obalů obsahujících PFAS bez jasné výjimky pro specifická použití však může nepřímo snížit dostupnost obalů pro chemické látky, které takové materiály vyžadují nebo pro něž nebude nalezeno vhodné alternativní řešení. Zásadní omezení látek typu PFAS může rovněž snížit dostupnost technologií povrchové fluorace průmyslových obalů, které jsou důležité pro bezpečnou přepravu rozpouštědel a agresivní agrochemie. Nedostatek náhrad s ekvivalentní chemickou odolností může chemické podniky přimět ke změně typů obalů se všemi souvisejícími technologickými a logistickými důsledky.
  Stejný problém s obsahem PFAS nastane i u připravovaných pravidel pro recyklovatelnost obalů. Harmonizovaná metodika stanovení koncentrace PFAS není aktuálně k dispozici.
  V rámci naplňování smyslu článku 5 by mělo do 31. 12. 2026 proběhnout i vypracování zprávy (ve spolupráci EK s ECHA) o přítomnosti látek vzbuzujících obavy používaných v obalech a jejich součástech. Podle informací dostupných průmyslu může být rozsah screeningu široký a může zahrnout také nezáměrně přidané látky (NIAS). Rozsah hodnocení, nejasnost metodiky i koncentračních limitů vedou k oprávněné obavě ze vzniku velmi širokého seznamu látek, při jehož uplatňování, resp. při zavádění restrikcí, dojde k výraznému navýšení nákladů na prováděné testy a prokazování shody pro účely vystavení EU prohlášení o shodě.
  Limit 100 mg/kg pro těžké kovy, bez výjimek a platný i pro přepravu podle ADR, ohrožuje projekty průmyslové recyklace starších plastových a kovových sudů, u nichž hrozí historická kontaminace pigmenty s vyšším obsahem těchto látek.
   
• Článek 38 - Postup posuzování shody.
  Účinnost od 12. 8. 2026.
  ⚠️ VLIV NA CHEMICKÝ PRŮMYSL: Povinnost výrobců aplikovat moduly posuzování shody před uvedením na trh je vyžadována dle přílohy VII. Příloha VII stanoví procesní rámec pro legální uvádění obalů na trh, přičemž jako výchozí mechanismus prokazování shody nařizuje použití modulu A (interní kontrola výroby). V chemickém průmyslu toto ustanovení generuje povinnost sestavit detailní technickou dokumentaci pro každou obalovou sestavu. Dokumentace musí pokrýt každý typ obalu nebo skupinu obalů, u nichž lze společně prokázat shodu, a rozsah seskupování musí být odborně obhajitelný. Rozsah odpovědnosti chemického podniku pak závisí na jeho konkrétní roli hospodářského subjektu podle PPWR. Splnění článku 38 a přílohy VII a vydání EU prohlášení o shodě jsou základním předpokladem pro legální distribuci jakéhokoli obalu chemického výrobku na vnitřním trhu EU. Výrobce je odpovědný za shodu obalu a musí příslušnou dokumentaci archivovat a na vyžádání poskytnout orgánům dozoru po dobu 5 let (jednorázové obaly) nebo 10 let (opakovaně použitelné obaly) od uvedení obalu na trh.
   
• Článek 40 - Stanovení národních orgánů dozoru.
  Účinnost  od 12. 8.  2026.
  ⚠️ VLIV NA CHEMICKÝ PRŮMYSL: Článek 40 stanoví systém příslušných vnitrostátních orgánů odpovědných za prosazování nařízení PPWR. Členské státy měly do 12. července 2025 oznámit tyto orgány Evropské komisi. Tyto orgány by měly kontrolovat také EU prohlášení o shodě a související podklady pro jednotlivé typy obalů. V ČR dosud není upřesněn obsah ani rozsah kontrol; konkrétní rozdělení působnosti českých dozorových orgánů proto bude třeba posoudit podle adaptační právní úpravy a příslušných sektorových předpisů, zejména v rámci adaptace zákona o obalech.
   
• Ochranné postupy -  Článek 58 -  62
  Učinnost od 12. 8. 2026.
  ⚠️ VLIV NA CHEMICKÝ PRŮMYSL: Uvedené články ustavily legislativní postup pro kontrolu splnění povinností PPWR v zemích EU a případného postupu při zjištění závad v jejich plnění.  Zatímco producenti obalů v EU mohou rychle uvést dokumentaci do pořádku v rámci výzvy kontrolních orgánů, pokud jsou  suroviny dováženy  ze zemí mimo EU (např. z Asie či USA) a celní správa zjistí porušení PPWR (např. nesouladu při kontrole dovozu obalu), v návaznosti na pravidla dozoru nad trhem a kontroly výrobků vstupujících na trh Unie může zásilku zadržet přímo na hranicích do doby, než dovozce zjedná nápravu. To sice není okamžitý zákaz výroby, ale zpoždění klíčové suroviny na celnici může odstavit výrobní linku.
   
• Článek 64  - výkon přenesené pravomoci
  Účinnost od 12. srpna 2026.
  ⚠️ VLIV NA CHEMICKÝ PRŮMYSL: Článek 64 upravuje mechanismus tvorby a přijímání aktů v přenesené pravomoci. Nařízení PPWR současně předpokládá přijetí velkého počtu dalších prováděcích opatření, včetně prováděcích a delegovaných aktů, normalizačních požadavků a metodických pokynů. Podle zkušeností průmyslu dochází ke zpožďování jejich přípravy.
  To způsobilo nedostupnost klíčové sekundární legislativy, například k registru výrobců a harmonizovanému značení, ale i některých harmonizovaných testovacích norem, například pro PFAS. Průmysl se proto nachází v situaci, kdy institucionální rámec sice plně funguje a Komise jeho prostřednictvím již schválila první výjimky (např. pro cíle opakovaného použití flexibilních obalových fólií a vázacích pásek), ale technické normy CEN pro reálné prokazování shody v laboratořích se teprve dokončují. Vydání některých aktů v přenesené pravomoci je plánováno až na samotný konec příslušných lhůt, což extrémně ztěžuje přípravu firem na nové legislativní nároky. V některých případech to může vést i ke zmaření investic z důvodu rozdílného výkladu povinností vyplývajících z PPWR mezi průmyslem a EK.
   
• Obecné povinnosti - Článek 15 až 23
  Účinnost od 12. srpna 2026.
  ⚠️ VLIV NA CHEMICKÝ PRŮMYSL: Jedná se o kompletní souhrn povinností pro hospodářské subjekty (výrobce, dovozce a distributory) s rozdělením podle typu subjektu. Výrobci chemických surovin často dodávají produkty ve velkoobjemových obalech (např. IBC kontejnery, sudy). Od 12. srpna 2026 musí ke každému typu obalu (tj. ke kompletu složenému ze všech částí) zpracovat technickou dokumentaci a vystavit EU prohlášení o shodě (DoC) splňující veškeré požadavky PPWR. Povinnost dokládat shodu (DoC) u dovozu surovin ze třetích zemí může narážet na neochotu zahraničních dodavatelů odkrývat materiálové složení průmyslových obalů, popř. na nedostatek povinných certifikátů. Provozní složitost chemické výroby (stovky kombinací obalů a chemicky odolných těsnění) znamená velkou byrokratickou zátěž. U distribuce je pak podle konkrétní role a povinnosti hospodářského subjektu požadováno ověření, zda je příslušný producent registrován v národním registru výrobců obalů (EPR). Podmínky pro určení skutečného rozsahu povinnosti jsou kvůli odlišnému pojetí definic jednotlivých subjektů oproti minulosti dalším značně komplikujícím kritériem a vyžadují další administrativní úkony.
   

Vybrané články s ODLOŽENOU ÚČINNOSTÍ

• Článek 6 - Recyklovatelné obaly.
  Účinnost (splnění kritérií Design for Recycling od 1. ledna 2030, minimální povinná  třída recyklovatelnosti C od  1. ledna  2030, požadavek na možnost recyklace ve velkém měřítku od 1.ledna 2035 nebo 5 let od vstupu příslušného prováděcího aktu v platnost, podle toho, co nastane později)
  ⚠️ VLIV NA CHEMICKÝ PRŮMYSL: Článek 6 kromě své rozsáhlosti a značné závislosti na prováděcích aktech, které mají být teprve přijaty, představuje skryté riziko pro balení chemických produktů. Neobsahuje totiž důležitou plošnou výjimku pro chemické látky nepodléhající ADR. Bez povolení technických bariérových vrstev v pravidlech Design for Recycling nebo nových výjimek hrozí po roce 2038, že některé tyto obaly nesplní ani třídu C (u speciálních obalů, které spadnou do třídy D, to hrozí už v roce 2030), a tím dojde k nutné změně schválených a vyhovujících průmyslových obalů pro velkou skupinu tekutých chemických produktů, popř. k jejich výraznému zdražení kvůli horší recyklovatelnosti. Navíc, i když budou tyto obaly splňovat kritéria recyklovatelnosti, jejich kontaminace nebo degradace povede k problémům při recyklaci, pokud nebude ve velkém měřítku dostupná specifická recyklační technologie a nebudou schváleny například prováděcí akty k metodice výpočtu u chemické recyklace.
   
• Článek 7 - Minimální podíl recyklovaného materiálu v plastových obalech
  Účinnost od 1. ledna 2030 popř. do 3 let od vstupu prováděcího aktu s metodikou výpočtu a ověřování podílu recyklovaného materiálu.
  ⚠️ VLIV NA CHEMICKÝ PRŮMYSL: Jedná se opět o článek s velkým podílem budoucích prováděcích aktů, které nejsou aktuálně známy. Povinné podíly postspotřebitelského recyklátu (PCR) pro výrobu obalů na některé chemické látky nepodléhající ADR představují technologické i bezpečnostní riziko. Recyklovaný polymer zpravidla vykazuje horší mechanické vlastnosti (dle typu recyklace), nižší odolnost proti korozi pod napětím (ESCR), nekonzistentní chemickou odolnost, popř. i kontaminaci.
  Článek 7 představuje nebezpečí pro přepravu chemikálií nepodléhajících ADR, surovin a stavební chemie, kde povinný podíl PCR plastu může kvůli degradaci vlastností polymeru a riziku křížové kontaminace ohrozit stabilitu obalů a čistotu chemických produktů. Vyhnout se nesplnění článku pomocí doložení vlastních posudků (např. migračních testů) přitom není možné, protože podíl recyklátu je, až na výjimky zmíněné v nařízení, v obalech povinný. Jistou možností změny je tak pouze zmíněná revize seznamu výjimek přislíbená do 1. ledna 2028.
   
• Článek 10 - Zmenšení obalů na možné minimum
  Účinnost od 1. ledna 2030 
  ⚠️ VLIV NA CHEMICKÝ PRŮMYSL: Obaly musí být navrženy tak, aby jejich hmotnost a objem byly minimalizovány na nezbytné minimum pro zachování bezpečnosti a funkce. Nové požadavky podle článku 10 se použijí od roku 2030 a do té doby se uplatní dosavadní postupy a norma EN 13428:2004. Článek 10 přesto představuje skryté riziko dalších nákladů pro chemickou logistiku. Lze zde očekávat nutnost investic do posudků, které budou v technické dokumentaci obalů obhajovat nutnost zachování robustnosti obalů z důvodu bezpečnosti a ochrany zdraví při přepravě, především u výrobků nepodléhajících ADR.
   
• Článek 12 - Označování obalů
  Účinnost od 12.srpna 2028 popř. 24 měsíců ode dne vstupu prováděcích aktu v platnost , podle toho co nastane později
  ⚠️ VLIV NA CHEMICKÝ PRŮMYSL: Průmyslové obaly s chemikáliemi jsou již nyní opatřeny povinným značením podle nařízení CLP (výstražné symboly nebezpečnosti, GHS grafické symboly, H-věty, P-věty) a předpisů ADR (přepravní bezpečnostní štítky). Přidání dalších grafických informací pro třídění odpadu u menších obalů povede k nedostatku místa na etiketě, popř. k vizuálnímu zmatku. Hrozí riziko, že spotřebitel či logistický pracovník přehlédne kritické bezpečnostní varování o toxicitě nebo hořlavosti látky na úkor informací o recyklaci. Další rozšiřování množství grafických symbolů pro běžné třídění na obalech chemických látek vyvolává riziko matení uživatelů a hrozbu kontaminace komunálních odpadových toků. Dalším sporným krokem je požadavek na identifikaci látek vzbuzujících obavy pomocí normalizovaných technologií (prováděcí akty do 1. ledna 2030). Jedná se především o otázku zjištění skutečného obsahu těchto látek u obalů s recyklovaným obsahem nebo při jejich opětovném použití (možná kontaminace).
   
• Článek 24 - Povinnost týkající se nadměrných obalů
  Účinnost od 1.ledna 2030 nebo do tří let od dne vstupu prováděcích aktu (povinných do 12.února  2028).
  ⚠️ VLIV NA CHEMICKÝ PRŮMYSL: Článek 24 stanoví pro obaly používané v elektronickém obchodu, skupinové obaly a přepravní obaly povinnost nepřesáhnout 50 % volného prostoru, což v chemickém průmyslu vytváří riziko výkladových nejasností. Metodika, která má způsob výpočtu podrobně vysvětlit, má být přijata do 12. února 2028. Do roku 2030 zůstávají relevantní dosavadní základní požadavky předchozího režimu, které zajišťují funkčnost obalu. Není však jasné, jak má být princip minimalizace doložen u skupinových a přepravních balení chemických výrobků nepodléhajících pravidlům ADR před přijetím metodiky, zejména pokud je z bezpečnostních důvodů nutné zachovat určitý volný prostor.
   
• Článek 29: Cíle pro opakované použití a opětovné plnění
  Obsah: Kvantitativní cíle pro opakovaně použitelné obaly v přepravě (účinnost od 1. ledna 2030).
  ⚠️ VLIV NA CHEMICKÝ PRŮMYSL: Článek 29 představuje logistickou a finanční zátěž pro distribuci surovin nepodléhajících ADR v chemickém průmyslu. Plošný tlak na opětovné plnění průmyslových sudů a IBC kontejnerů naráží na technologické limity v podobě křížové kontaminace surovin v důsledku absorpčních vlastností plastů. Investice do validovaného čištění, správy oběhu obalů (tracking) a likvidace odpadních vod z mycích linek zásadně zvýší ceny vstupních chemických surovin na evropském trhu.
   

Legislativní výjimky ukotvené v  PPWR

• Výjimky pro mikrosubjekty
  Podniky, které splňují definici mikropodniku podle doporučení Evropské komise 2003/361/ES, nejsou v určitých případech považovány za výrobce obalu a příslušné povinnosti, včetně posuzování shody a vydání EU prohlášení o shodě, přecházejí na dodavatele. Ostatní povinnosti stanovené nařízením PPWR se však na tyto podniky nadále vztahují.
  ⚠️ VLIV NA CHEMICKÝ PRŮMYSL: Tato výjimka může pomoci pouze velmi malým podnikům s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem do 2 mil. EUR, které současně nedodaly na území členského státu více než 1 000 kg obalů. Pro většinu chemického průmyslu je proto nevyužitelná.
   
• Výjimka pro obaly na nebezpečné věci (ADR/RID/IMDG) – směrnice 2008/68/ES
   
  Článek 6 – Recyklovatelné obaly
  (obaly pro nebezpečné věci jsou zmíněny explicitně)
  Článek 7- Minimální obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech
  (obaly pro nebezpečné věci jsou zmíněny explicitně)
  Článek 10 – Zmenšení obalů na možné minimum
  (obaly pro nebezpečné věci nejsou zmíněny explicitně lze použít popis z metodiky - přílohy IV, není explicitně zmíněn. Při aplikaci požadavku musí být zohledněny závazné bezpečnostní požadavky pro přepravu nebezpečných věcí, rozsah případného omezení povinnosti PPWR však vyžaduje výklad konkrétního ustanovení.)
  Článek 24 – Povinnosti týkající se nadměrných obalů
  (obaly pro nebezpečné věci nejsou zmíněny explicitně, je zde pasáž ozajištění funkčnosti obalu včetně ochrany výrobku. Při aplikaci požadavku musí být zohledněny závazné bezpečnostní požadavky pro přepravu nebezpečných věcí, rozsah případného omezení povinnosti PPWR však vyžaduje výklad konkrétního ustanovení.)
  Článek 29 – cíle opakované použití
  (obaly pro nebezpečné věci jsou zmíněny explicitně)
   
  ⚠️ VLIV NA CHEMICKÝ PRŮMYSL: Absence jasně vymezených výjimek pro obaly chemických látek, které nesplňují kritéria nebezpečných věcí, a nepodléhají tedy režimu ADR, představuje v nařízení PPWR systémový nedostatek se značnými dopady na chemickou logistiku. Výjimky pro obaly v režimu ADR nepokrývají velké množství obalů používaných pro ostatní chemické látky a produkty.
  Pravidla nařízení PPWR pro obaly, které mohou být kontaminovány nebo degradovány chemikáliemi, by měla více zohledňovat limity obalových materiálů i recyklačních postupů dostupných ve velkém měřítku. Jinak hrozí kontaminace a znehodnocení výsledných chemických produktů, popřípadě recyklátů.
   

Přehled dosud vydaných rozhodnutí  EK a pokynů k PPWR

Sekundární legislativa slouží k vyjasnění technických detailů. K dnešnímu dni Evropská komise schválila následující klíčové akty:

• Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2026/429  (zveřejněné v Úředním věstníku 6. května 2026):
  Tímto rozhodnutím se některé hospodářské subjekty používající paletové fólie a pásky osvobozují od 100% cíle opětovného použití podle čl. 29 odst. 2 a 3 ve specifických přepravních vztazích. Nejedná se však o obecné úplné osvobození od všech cílů opětovného použití a celkový 40% cíl pro obalovou sestavu od roku 2030 zůstává nadále v platnosti.
  ⚠️ VLIV NA CHEMICKÝ PRŮMYSL: Pro chemickou logistiku jde o zásadní pozitivní zprávu. Flexibilní obalové fólie jsou nutné pro zajištění stability paletových zásilek s těžkými pytli (např. granuláty, sypké chemické suroviny) nebo sudy. Nutnost provozovat tyto fixační prvky jako opakovaně použitelné by logistiku nejen chemického průmyslu velmi komplikovala a přinesla naprosto neudržitelné finanční nároky na realizaci.
   
• Metodické pokyny Evropské komise C(2026) 3702 (5. června 2026, CN PPWR): Nezávazný výkladový dokument EK potvrzující, že do doby schválení nových unijních pravidel v roce 2028 se shoda u recyklovatelnosti nadále posuzuje podle stávající směrnice 94/62/ES a technické normy EN 13430.
  ⚠️ VLIV NA CHEMICKÝ PRŮMYSL: Ani uvedené pokyny neřeší problémy distribuce surovin nepodléhajících režimu ADR v chemickém průmyslu. Plošný tlak na recyklovatelnost těchto obalů bude narážet na technologické limity, zejména na možnou kontaminaci v důsledku absorpčních vlastností plastů nebo na materiálovou korozi při jejich používání. Podle odborného posouzení SCHP ČR by tyto obaly měly být z daného kritéria vyňaty a mělo by být nadále umožněno jejich energetické využití, popřípadě chemická recyklace, pokud představují jediné způsoby, jak zabránit kontaminaci recyklátu z ostatních zdrojů.
   

Aktualizace 14. 8. 2026, R. Pjatkan

https://www.schp.cz/info/stanovisko-schp-cr-k-narizeni-ppwr