Nejlepší autoři diplomových prací byli odměněni Cenou ministra zemědělství
Šest čerstvých absolventů České zemědělské univerzity převzalo Cenu ministra zemědělství za diplomové práce s mimořádným přínosem pro praxi v oblastech zemědělství, lesnictví, potravinářství a rozvoje venkova. Vítězové zastupují Provozně ekonomickou, Fakultu agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Fakultu lesnickou a dřevařskou, Fakultu životního prostředí a Fakultu tropického zemědělství; jejich práce pokrývají široké tématické spektrum od hodnocení výkonnosti mlékařského průmyslu, ochrany plodin prostřednictvím mikrobiomů, analýz využitelnosti satelitních snímků pro precizní řízení produkce kiwi, zkoumání zdravotního stavu buku, přes hodnocení využití kompostovaného kalu v rekultivacích až po etologii a chov divokého velblouda. Součástí ocenění je i finanční odměna a předání proběhne při letních promocích.
V pondělí 15. června 2026 převzalo šest čerstvých absolventů České zemědělské univerzity Cenu ministra zemědělství. Ta se každoročně uděluje nejlepšímu studentovi či studentce z každé fakulty za diplomovou práci s mimořádným přínosem pro praxi v oblastech zemědělství, lesnictví, potravinářství a rozvoje venkova. Součástí ceny je finanční odměna stanovená ministerstvem a její předávání tradičně probíhá při letních slavnostních promocích.
Za Provozně ekonomickou fakultu získala ocenění Tereza Pelcmanová. Ve své diplomové práci se věnovala hodnocení výkonnosti podniků v mlékárenském průmyslu, který je významnou součástí zemědělsko-potravinářského sektoru. Autorka vytvořila kvalitní teoretický rámec založený na relevantních odborných zdrojích a následně jej využila při vlastní analýze.
Úspěch zaznamenala také Erika Gallová z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Její diplomová práce se zaměřila na schopnost rostlin využívat půdní a endofytní mikrobiom k ochraně proti onemocněním způsobeným patogenními houbami. Téma přináší nové pohledy na ochranu plodin a zároveň navazuje na rozvíjející se využití podpůrných mikroorganismů v půdě.
Technickou fakultu mezi oceněnými reprezentuje Oleg Touš. Ve své práci se zabýval využitelností radarových a optických družicových snímků pro precizní řízení produkce kiwi v regionu Bay of Plenty na Novém Zélandu. Práce je aktuální zejména s ohledem na rostoucí význam digitalizace v rostlinné výrobě. Jejím přínosem je také praktické ověření metod na specifickém typu porostu, tedy v sadech kiwi uchycených na konstrukci, která ovlivňuje výsledné signály získané z družicové analýzy.
Matyáš Rjabi, absolvent Fakulty lesnické a dřevařské, se ve své diplomové práci věnoval zdravotnímu stavu buku lesního a jeho reakci na napadení hálkotvorným hmyzem. Buk lesní patří mezi klíčové dřeviny středoevropských lesů a v souvislosti s klimatickou změnou, suchem a oslabením porostů nabývá hodnocení jeho vitality stále většího významu. Práce se zaměřuje na organismus, který sice nemusí být vždy považován za hospodářsky zásadního škůdce, může však velmi dobře vypovídat o změnách ve fyziologii listů a citlivosti bukových porostů na biotický stres.
Dlouhodobé využití kompostovaného kalu z čistíren odpadních vod při rekultivaci půd degradovaných těžbou uhlí bylo tématem diplomové práce Tabei Leonii Kottek z Fakulty životního prostředí. Práce je výjimečná především dlouhodobým monitoringem v letech 2021–2025. Hodnotí nejen změny půdních vlastností, ale také mobilitu metaloidů a jejich příjem rostlinami více než čtyři roky po aplikaci kalu. Vzhledem k rostoucí produkci kalů z čistíren odpadních vod i potřebě obnovy rozsáhlých posttěžebních území přináší práce důležité poznatky pro hledání udržitelných řešení. Výzkum probíhal na brownfieldech v regionu Ústí nad Labem, kde byly sledovány změny půdních vlastností, mobilita metaloidů pomocí standardizovaných loužicích testů a příjem prvků dominantním druhem, vratičem obecným (Tanacetum vulgare).
Fakultu tropického zemědělství zastupuje mezi laureáty a laureátkami Martina Sihelská. Její diplomová práce představuje mimořádně hodnotný příspěvek k poznání biologie a etologie kriticky ohroženého divokého velblouda (Camelus ferus), jehož chování a sociální organizace jsou dosud popsány jen omezeně. Studentka realizovala náročný terénní výzkum v Mongolsku a získala unikátní soubor dat, který následně zpracovala pomocí odpovídajících analytických postupů. Mezi nejcennější výstupy patří první terénní dokumentace porodu a rané mateřské péče u tohoto druhu. Výsledky již byly publikovány v mezinárodním impaktovaném časopise Acta Ethologica. Rozhovor s Martinou Sihelskou čtěte ZDE.
