Prusko-rakouská válka začala před 160 lety. Prohlédněte si výstavu věnovanou tomuto výročí. Otevřena je v areálu Armádního muzea Žižkov

V zadním traktu Armádního muzea Žižkov jsme instalovali novou výstavu s názvem Na velkoformátových panelech její autor Zdeněk Munzar mapuje toto vůbec největší vojenské střetnutí na území dnešní České republiky z hlediska počtu bojujících - nasazeno v ní bylo přes 400 000 vojáků.

Když půjdete procházkou od Hlavního nádraží v Praze po bývalé jednokolejné Vítkovské železniční trati, dojdete až k zadnímu traktu Armádního muzea Žižkov. Za zeleným plotem je tu k vidění nová panelová výstava Jejím autorem je vedoucí oddělení vojenských knihoven VHÚ Praha Zdeněk Munzar.

Výstava mapuje samotný průběh střetu mezi rakouskou a pruskou armádou 3. července 1866 a připomíná i soupeření obou mocností o vliv ve střední Evropě. Ukazuje, jak proměny ve vedení války, nové typy výzbroje i organizace armád přispěly k porážce Rakouska a následně ovlivnily mocenské uspořádání na kontinentu ve prospěch Pruska.

„Spor mezi Pruskem a Rakouskem o hegemonii v Německu ve svých důsledcích vedl v prvé řadě ke sjednocení německých zemí a vzniku Německého císařství pod vládou Pruska, v druhé řadě nasměroval Rakouskou mocenskou politiku do výbušné oblasti Balkánského poloostrova. Tím došlo k vytvoření základních předpokladů k propuknutí strašlivé 1. světové války.

Faktem také zůstává, že i po 150 letech skýtá válka roku 1866 množství příkladů a poučení jak v oblasti politiky, tak v oblasti vojenství. Rozpočtové škrty v resortu armády měly před 150 lety fatální dopad na bojeschopnost rakouské armády. K nejedné bitvě války roku 1866 nemuselo vůbec dojít, kdyby vysocí důstojníci nejednali v příkrém rozporu s dispozicemi vrchního velení - například bitvy u České Skalice či Svinišťaň. Ke stejnému důsledku vedlo také pomalé doručení rozkazu k ústupu, a jeho následné vykonání bez ohledu na aktuální situaci, v případě bitvy u Jičína," říká k výstavě její autor Zdeněk Munzar, který je také vedoucím Knihovny VHÚ Praha.