Tři eura za balíček. Ochrana spotřebitelů, nebo místních podnikatelů?

Proč se pravidla mění

Hlavními důvody pro reformu byla skutečnost, že v roce 2025 vstoupilo do EU astronomických 5,9 miliardy kusů zboží s nízkou hodnotou a zároveň v EU funguje 27 národních celních úřadů využívajících více než stovku IT systémů. To vede k chaosu a obrovské byrokratické zátěži. „Nové celní poplatky ale dle našeho názoru nepředstavují efektivní ochranu spotřebitelů před nekvalitními, nebezpečnými a neudržitelně vyráběnými produkty. K tomuto cíli může vést jedině důsledná kontrola a následné vymáhání evropských standardů a nepochybně také rozšíření povinností nákupních tržišť, odkud levné zboží nejčastěji pochází,“ varuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Mimo bezpečnost výrobků a udržitelnost by mělo být samozřejmostí dodržování práv zaměstnanců. Ve chvíli, kdy budou tyto standardy dodržovány i mimo unijní trh, bude konkurence skutečně férová.

Co se teď stane?

Od července 2026 se ruší osvobození nejlevnějších balíčků (do 150 eur) od poplatků a zavádí se paušální clo tři eura u zásilek s nízkou hodnotou. Od listopadu 2026 bude vybírán i manipulační poplatek na pokrytí rostoucích nákladů celních úřadů. Tento poplatek za zpracování zásilky je odhadován na dvě eura. Z těchto důvodů pravděpodobně skončí éra extrémně levných balíčků bez jakýchkoliv poplatků a kontrol.

Nově zavedené clo má chránit domácí výrobce před konkurencí ze zahraničí, protože je uvaleno na zboží, jehož cena je nižší, než je běžná cena v zemi dovozu a mohlo by tak domácí výrobce poškodit.

Pro úplnost je nutné zmínit, za jaké množství bude vybíráno tříeurové paušální clo. V rámci reformy je totiž uvedeno, že se jedná o částku za položku, nicméně v celním legislativním kontextu tento pojem znamená položku tarifní kategorie. Pokud si tedy objednáte více kusů obdobného zboží (např. oděvy), zaplatíte tři eura pouze jednou. V případě, že si pořídíte po jednom kusu z různých kategorií zboží (např. tričko a kryt na telefon), budete platit za každou položku zvlášť, tedy šest eur.

Pro spotřebitele bude nejjednodušší uhradit clo přímo prodávajícímu, který si jej přičte k ceně nabízeného zboží. Alternativou může být platba osobě, která bude spotřebitele zastupovat v celním řízení. Takovou osobou může být například přepravce. V obou případech je tento poplatek následně uhrazen celní správě. Pokud se však spotřebitelé rozhodnou podávat celní prohlášení sami, uhradí tento poplatek celní správě přímo oni.

„Nesplňuje-li výrobek evropské požadavky na bezpečnost, kvalitu nebo udržitelnost, neměla by být problémem jeho cena, ale skutečnost, že se vůbec dostal na trh. Clo z takového výrobku neudělá bezpečnější ani kvalitnější produkt, bude jen dražší,“ upozorňuje Hekšová z dTestu.

Potřeby jsou jiné

Za skutečně efektivní řešení považujeme systém, který bude vyžadovat, aby zejména online tržiště ze třetích zemí sama průkazným způsobem dokládala splnění všech relevantních evropských požadavků pro uvádění výrobků na trh a případně splnění povinností sama kontrolovala. Současně je nezbytné zajistit aktivní dohled a důsledné vymáhání těchto pravidel v rámci Evropské unie. „Dodatečné peníze pro celní správu nepomohou snížení počtu nebezpečných výrobků, neboť chemické složení ani elektrickou bezpečnost na hranicích sledovat nelze,“ doplňuje Hekšová a dodává: „V případech, kdy nejsou plněny evropské standardy, musí následovat rychlá nápravná opatření a sankce, které budou natolik významné, aby od porušování pravidel skutečně odrazovaly. Jen tak lze vytvořit rovné podmínky pro všechny účastníky trhu a zajistit účinnou ochranu spotřebitelů.“

Opatření nezasahuje podstatu problému, a může tak vést k tomu, že ochrání evropské obchodníky před konkurencí ze třetích zemí, aniž by to nutně znamenalo i ochranu evropských spotřebitelů před nebezpečnými či jinak nežádoucími výrobky.

K čemu to může vést?

Aby tato cla prodávající ani kupující výrazněji nezasáhla, může dojít k tomu, že prodávající zřídí distribuční sklady v EU, a tím se vyhnou překračování celních hranic EU. Vyšší cla by tak byla obcházena, neboť by docházelo pouze k expedování v rámci EU, a jejich efekt by tak byl nulový. „Obáváme se, že před zavedením nových poplatků poroste počet objednávek a spotřebitelé budou své nákupy více sdružovat, případně si objednávat více kusů zboží, než ve skutečnosti potřebují,“ upozorňuje Hekšová z dTestu.

Kontakt pro média:

Lucie Korbeliusová, [email protected], tel.: +420 604 556 874

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již statisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.