Platformy dál šmírují soukromé konverzace. Gregorová je žene k odpovědnosti a připomíná konec ChatControl 1.0
Navzdory tomu, že platnost evropské výjimky (tzv. Chat Control 1.0) umožňující plošné skenování soukromých zpráv vypršela 3. dubna, některé společnosti v této praxi podle svých prohlášení dál pokračují. Europoslankyně Markéta Gregorová proto podala formální stížnosti jak Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) tak Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ). Podle ní jde o jasné porušení směrnice o soukromí a elektronických komunikacích i nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Výjimka ze směrnice o soukromí (ePrivacy Directive), která platformám dovolovala skenovat obsah chatů a e-mailů, zanikla poté, co europoslanci odmítli její pokračování. Od 4. dubna tak jakýkoliv plošný zásah do důvěrnosti komunikace postrádá zákonnou oporu. Navzdory tomu velké platformy (Microsoft, Meta, Snap a Google) oznámily, že v „proaktivních opatřeních“ budou pokračovat. Právě na ně stížnost míří.
„Výjimka skončila, ale technologičtí obři se tváří, jako by se nic nestalo a dál prohledávají zprávy milionů Evropanů. To je naprosto nepřijatelné. Jelikož již neexistuje právní rámec, který by takto masivní zásah do soukromí ospravedlnil, je každá další vteřina takového skenování nezákonná. Proto podávám podnět k dozorovým orgánům, aby tyto praktiky okamžitě prošetřil a zastavil,“ říká europoslankyně Markéta Gregorová, která se zasadila o konec Chat Control 1.0.
„Nemůžeme dovolit, aby si soukromé korporace hrály na policii a soudce v jednom, navíc bez jakékoliv opory v zákoně. Plošné skenování miliard položek přímo odporuje judikatuře Soudního dvora EU, který jasně říká, že sledování musí být cílené na konkrétní podezřelé, časově omezené a podléhat soudní kontrole. Nic z toho se nyní neděje,“ vysvětluje Gregorová.
„Drzost jednotlivých platforem je nehorázná. Na jakém základu si po skončení ChatControl 1.0 vůbec dovolují šmírovat miliony lidí jen proto, že jsou na internetu? Namísto toho, aby si zametly před svým prahem a udělaly reálné kroky k větší bezpečnosti dětí, ale i všech uživatelů jejich služeb, jen zneužívají svého postavení. Jen tak potvrzují, že o bezpečí nikdy nešlo a práce Pirátů rozhodně není u konce,” doplňuje kolegyni poslanec Ivan Bartoš.
„Je v pořádku chtít bezpečí na internetu, ale copak si někdo připadá bezpečněji, když mu před okny stojí stalker? Asi těžko. Podobná situace se děje i v online prostoru. Když někdo kontroluje a používá osobní údaje lidí na internetu, i když k tomu nemá žádnou oporu v zákoně, nejde mu o bezpečí ale o vlastní výhody,” doplnila poslankyně Michaela Moricová.
Pirátská europoslankyně Gregorová ve své stížnosti argumentuje také porušením GDPR. Firmy se často odvolávají na „veřejný zájem“ nebo „oprávněný zájem“. To je však podle judikatury u komerčních subjektů v případě plošného sledování komunikace právně neprůchodné. „Boj proti zločinu je úkolem státu a policie pod dozorem nezávislých soudů, nikoliv algoritmu Googlu nebo Mety. Pokud budeme tolerovat, že velké firmy ignorují vypršení zákonů a dál šmírují naše zprávy, rezignujeme na základní principy právního státu. Doufám, že ÚOOÚ a ČTÚ zareagují rychle a jasně vymezí hranice, které tyto platformy nesmí překročit,“ dodává Gregorová.
Za porušení GDPR hrozí každé platformě pokuta až do výše 4 % celosvětového obratu. To by jenom v případě společnosti Meta převyšovalo 7 miliard EUR. Porušování směrnice na ochranu soukromí řeší členské státy samostatně. V Česku se může vyšplhat pokuta do výše 10 milionů korun.
Zde naleznete text stížnosti.
Česká pirátská strana
