Number of results: 65
Česká republika, včetně Národního parku Šumava, zažívá velmi suché období. Počínající jaro sice ozelenilo krajinu, ale podle aktuálních dat každá oblast Šumavy trpí určitým stupněm sucha. Situace není jednoduše řečeno v normálu. A má svá rizika.
Národní park Šumava mílovými kroky směřuje do rodiny celosvětově uznávaných národních parků, jako je například Yellowstone, Serengeti, nově německý Berchtesgaden a také Národní park Bavorský les. Pokud v blízkém budoucnu dosáhne Šumava 75 procent území ponechaného přírodním procesům a získá…
Příběh sokola stěhovavého patří mezi ty nejsilnější v celosvětové ochraně přírody. Přesto, že ho lidé tisíciletí využívají jako parťáka, hlavně pro lov, ve druhé polovině 20. století ho málem vyhubili.
Nepřibližovat se k pasoucím se stádům krav a ovcí, neprocházet pastvinami, nesnažit se o kontakt s hospodářskými zvířaty pasoucími se na šumavských loukách. Právě taková jednoduchá opatření by v současné době, kdy hrozí vysoká míra nákazy slintavkou a kulhavkou i v České republice, měli dodržovat…
Správa Národního parku Šumava si již pro tradiční, celoroční téma letos zvolila návraty. V rámci Roku návratů tak budeme blíže představovat příběhy druhů, které ze Šumavy vymizely, byly vyhubeny nebo se vyskytovaly v malých, nezachytitelných populacích a v průběhu necelých 35 let se na území Šumavy…
Už pojedenácté uspořádala Správa NP Šumava soutěž o nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy zvanou Šumavská mozkovka. Vůbec poprvé se o čtenářské hlasy ucházely týmy německých odborníků, které prováděly výzkumy na Šumavě a v Bavorském lese.
Správa Národního parku Šumava v roce 2024 vytěžila skoro 130 tisíc m3 dřevní hmoty napadené kůrovcem. Oproti roku 2023 se takzvané kůrovcové těžby snížily skoro o polovinu. Vedle toho se také meziročně snížil počet nových souší v bezzásahových oblastech.
Sedmiletý projekt LIFE for Mires (Život pro mokřady) je již minulostí. Unikátní projekt za více než 150 milionů korun, který ve střední Evropě zatím nemá obdoby, zajistil opětovné zavodnění Šumavské krajiny, která byla v minulosti masivně odvodňována.
Dvě třetiny návštěvníků Šumavy cítí smutek při pohledu na odumřelé dřevo. Přitom 94 procent návštěvníků souhlasí s tím, že odumřelé dřevo je klíčovou složkou biologické rozmanitosti. Takové jsou dílčí výsledky ankety, do které se zapojilo na 400 respondentů.
Šumavské lesy se mění. Díky bezzásahovosti, ale i jedinečnému přístupu k péči o lesy, prospívají. Zvyšuje se druhová pestrost, přibývají velké, objemné stromy, navyšuje se podíl tlejícího dřeva, přirozená obnova malých stromků je stále velmi hojná a struktura lesů již není tak jednolitá, jako v…
