Kolokvium k procesním aspektům korporačních sporů
Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy se uskutečnilo kolokvium věnované procesním aspektům korporačních sporů podle zákona o zvláštních řízeních soudních, kde odborníci z akademické i soudní sféry diskutovali klíčová témata jako vyšetřovací zásadu, vedlejší účastenství, předběžná opatření a jejich formální nedostatky v praxi. Významnou roli hrála také potřeba spolupráce mezi akademiky a justicí, stejně jako rozbor aktuálních problémů a rozdílů v soudní praxi. Další setkání je plánováno na zimní semestr 2025/2026.
Před začátkem zkouškového období se na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy uskutečnilo odborné kolokvium na téma Procesní aspekty korporačních sporů podle zákona o zvláštních řízeních soudních pořádané Katedrou obchodního práva a Katedrou občanského práva. Na akci se setkali jak členové akademické obce, tak soudci Vrchního soudu v Praze a další odborníci z praxe.
Úvodní slova pronesli doc. Miroslav Sedláček, doc. Bohumil Havel a dr. Roman Horáček, místopředseda Vrchního soudu v Praze, který zdůraznil potřebu spolupráce mezi akademickou sférou a justicí.
S prvním odborným příspěvkem, na téma Vyšetřovací zásada v korporačních sporech, vystoupil dr. Petr Tomášek, odborný asistent na katedře obchodního práva. Zaměřil se v něm na roli soudu při zjišťování skutkového stavu v korporačních sporech podle zákona o zvláštních řízeních soudních, kdy soud není vázán pouze návrhy účastníků, nýbrž musí zjišťovat skutkový stav a opatřovat pro něj důkazy i bez návrhu účastníků. Zabýval se rovněž možností interpretačního omezení této zásady v návrhových řízeních vč. otázky, zda je možná teleologická redukce vyšetřovací zásady.
V navazujícím příspěvku na téma Vedlejší účastenství v korporačních sporech doc. Radka Zahradníková, soudkyně Vrchního soudu v Praze, rozebrala zejména limity vstupu třetích osob do soudních řízení týkajících se obchodních korporací. Upozornila na skutečnost, že vedlejší účastenství je obecně v nesporných řízeních, kam mnohé korporační spory spadají, nepřípustné, a to ačkoli mohou mít rozhodnutí nepřímé dopady na další osoby, například společníky. Dále se věnovala právnímu zájmu neúčastníků řízení, možnosti jejich ochrany, zneužití hlasovacích práv a srovnání s rakouskou a německou právní úpravou.
Po přestávce následoval příspěvek na téma Předběžná opatření v korporačních sporech doc. Miroslava Sedláčka z Katedry občanského práva. Zabýval se konkrétně institutem jistoty jako klíčového procesního prvku při rozhodování o předběžných opatřeních. Shrnul zejména podmínky pro osvobození od jistoty, pravidla jejího vrácení a rozpory v soudní praxi ohledně výkladu lhůt a dalšího procesního postupu.
Se závěrečným příspěvkem na téma Nedostatky návrhů na vydání předběžných opatření v korporačních sporech v soudní praxi vystoupil dr. Ondřej Kubát, předseda senátu Vrchního soudu v Praze. Zaměřil se na nejčastější formální a věcné nedostatky návrhů na předběžná opatření v korporačních sporech, zejména na absenci návaznosti na řízení ve věci samé. Upozornil, že soud nemá povinnost navrhovatele poučovat o tom, jaký návrh má podat, a že bez doložené pravděpodobnosti úspěchu ve věci samé nemůže být návrh na vydání předběžného opatření úspěšný. Na konkrétních případech pak ilustroval, kdy soudy návrhy odmítají a kdy je naopak shledávají jako důvodné a přiměřené.
Další odborné kolokvium se bude konat v průběhu zimního semestru 2025/2026. Máte-li zájem o co nejdřívější informaci o termínu konání, ozvěte se na [email protected] .
http://www.prf.cuni.cz/aktuality/kolokvium-k-procesnim-aspektum-korporacnich-sporu
