Masarykova univerzita pokračuje v podpoře Ukrajiny. Iniciovala Konferenci o obnově Ukrajiny ve výzkumu a vzdělávání

Zářijová konference (Conference on Ukraine’s Reconstruction in Research and Higher Education) je prologem k projektu na podporu vědeckých výzkumných infrastruktur na Ukrajině, který se Masarykově univerzitě podařilo získat v kompetitivní výzvě z programu Horizont Evropa a který potrvá do roku 2028. Projekt Research Infrastructures for the Future of Ukraine: Roadmap for Sustained Growth and Recovery (RIFF) je jediný svého druhu v Evropě. Masarykova univerzita tímto úspěchem potvrdila svou pozici předního podporovatele Ukrajiny, zároveň se ukotvila jako evropský lídr v koordinaci výzkumných infrastruktur. Na projektu se podílí 14 partnerů z Evropy i Ukrajiny a Masarykova univerzita vystupuje v roli koordinátora.

„Masarykova univerzita, v souladu s hodnotami, na nichž byla založena, stála na straně napadené Ukrajiny od prvních dnů ruské agrese – a naše podpora bude pokračovat. Pomohli jsme stovkám studentů a desítkám pracovníků nejen z akademického prostředí najít zázemí, bezpečí a uplatnění v Brně, otevřeli jsme jim dveře na naše fakulty, pracoviště či do našich studijních programů. Stejnou energii teď vkládáme do spolupráce, která pomůže obnovit a modernizovat ukrajinskou vědu, výzkum a vzdělávání,“ řekl prorektor pro internacionalizaci a vnější vztahy Masarykovy univerzity Petr Suchý.

Konference organizovaná Masarykovou univerzitou propojí zástupce akademické sféry, institucí a univerzit z Ukrajiny i Evropy s cílem sdílet zkušenosti, navázat partnerství a hledat cesty, jak posílit mezinárodní spolupráci ve prospěch ukrajinské vědy a výzkumu.

Celodenní akce nabídne řadu přednášek a panelové diskuse. „Dopolední část se zaměří na obecnější přehled a zarámuje stávající situaci ve výzkumu a vysokém školství na Ukrajině. Následovat bude blok Voice of Ukraine, ve kterém zástupci ukrajinského ministerstva školství a vědecké komunity shrnou, jak situaci vnímají oni jako hlavní aktéři a jaké mají skutečné potřeby. Odpolední část konference bude věnovaná prezentacím iniciativ z různých zemí v oblasti výzkumu a vysokého školství, které jsou nyní aktivní a podporující Ukrajinu,“ popsal plánovaný program hlavní organizátor konference Ondřej Hradil z Odboru výzkumu Rektorátu Masarykovy univerzity.

Ukrajinský ekosystém výzkumu a inovací čelí výzvám již od rozpadu Sovětského svazu, přičemž v poslední době je silně ovlivněn pokračující ruskou agresí. Statut kandidátské země EU a zahájení přístupových jednání v červnu 2024 však podnítily obnovené úsilí o hlubší integraci do Evropského výzkumného prostoru. „Cílem projektu RIFF je posílit ukrajinský systém výzkumu a inovací prostřednictvím vytvoření ukrajinské cestovní mapy výzkumných infrastruktur. Zároveň realizujeme školicí program, který umožní ukrajinské výzkumné a inovační komunitě efektivně navrhovat a provozovat výzkumné infrastruktury, a cestovní mapu budeme propagovat mezi národními i mezinárodními aktéry jako strategický plán pro poválečnou rekonstrukci a modernizaci systému výzkumu a inovací na Ukrajině,“ přiblížil Hradil, hlavní koordinátor projektu RIFF.

Mezi účastníky konference figurují ukrajinský velvyslanec v ČR Vasyl Zvarych, prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák nebo Václav Velčovský z Ministerstva školství mládež a tělovýchovy ČR. Do debaty se zapojí také ředitel rozvojové pomoci organizace Člověk v tísni Jan Mrkvička a zástupci ukrajinských institucí, například Grygorii Mozolevych z Ministerstva školství a vědy Ukrajiny a rektorka Lvovské polytechniky Nataliya Shakhovska. Své strategie a projekty představí Evropská komise, německá agentura DLR, francouzské CEFRES, britská ambasáda v Kyjevě a další partneři z Rakouska, Švédska či Polska.

Za posledních jedenáct let Ukrajina prokázala mimořádnou odolnost tváří v tvář pokračující ruské agresi. Od začátku války v roce 2022 musela země přesměrovat velkou část své pozornosti a zdrojů na obranu své svrchovanosti a územní integrity. Tyto výzvy zásadně ovlivnily vývoj ukrajinského ekosystému výzkumu a inovací. „Nedokážeme bohužel přesně říct, kdy válka skončí, nicméně život na Ukrajině v různých jeho aspektech, tedy i oblasti vysokoškolského vzdělávání a výzkumu, plyne dál. Jako země EU sdílíme společnou odpovědnost za podporu obnovy a rozvoje jak ukrajinských výzkumných infrastruktur, tak dalších oblastí vědeckovýzkumného prostředí,“ doplnil Hradil.

Masarykova univerzita podporuje Ukrajinu dlouhodobě. Po vypuknutí války přijala téměř 500 studentů z Ukrajiny v rámci mimořádného přijímacího řízení a uzavřela pracovní poměry s více než stovkou zaměstnanců z Ukrajiny. Pedagogové z Centra jazykového vzdělávání MU odučili více než 50 jazykových kurzů, Dobrovolnickému centru MUNI POMÁHÁ se přihlásilo přes 1000 dobrovolníků ochotných pomoci a ve sbírce se podařilo vybrat 1,4 milionu korun. Univerzita také nabídla ukrajinským studentům, zaměstnancům a jejich rodinám možnost bydlení ve svých ubytovacích zařízeních, tlumočení do českého jazyka a psychologickou pomoc na krizové lince. Uspořádala také materiální sbírku, Koncert pro Ukrajinu a řadu dalších podpůrných akcí.