Vodní hospodářství v roce 2024: na podporu směřovalo téměř 11,8 miliardy korun, povodně ukázaly potřebu investic

Loňský rok na území ČR hodnotíme jako teplotně mimořádně nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu 10,3 °C byla o 2 °C vyšší než normál 1991–2020. Rok 2024 se tak stal dle průměrné roční teploty nejteplejším rokem zaznamenaným v období od roku 1961. Loni se vyskytly také hydrologické extrémy – rok 2024 byl charakteristický výskytem velkých povodňových událostí, téměř v každém měsíci došlo k překročení stupňů povodňové aktivity (SPA). V průběhu ledna a února se ještě projevovaly důsledky rozsáhlé povodňové situace z konce roku 2023, která postihla všechna hlavní povodí. Další významné povodně způsobily opakované vydatné srážky v červnu. Nejvýraznější povodňová situace nastala v září, kdy došlo po extrémních srážkách k četnému překročení 3. SPA a na některých místech dokonce k překročení průtoků odpovídajících více než 100leté vodě.

„Investice do vodního hospodářství jsou zásadní nejen kvůli bezpečnému zásobování pitnou vodou, ale i kvůli ochraně krajiny před extrémy počasí. Povodně ze září 2024 jasně ukázaly, že musíme pokračovat v budování protipovodňových opatření, a zároveň zadržovat vodu v krajině,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Finanční prostředky vložené do vodního hospodářství jsou výsledkem spolupráce mezi Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí. Společným cílem obou resortů je nejen zajistit bezpečné a kvalitní zásobování pitnou vodou, ale také posílit odolnost krajiny vůči extrémním projevům. Významnou roli sehrává i prevence a včasné předpovědi, díky kterým mohli správci povodí během loňských záplav reagovat a následky extrémních srážek zmírnit. Kombinace investic do infrastruktury, přírodě blízkých opatření a kvalitního systému předpovědí je nejúčinnější cestou, jak chránit obce i obyvatele.

„Loňské zářijové povodně vznikly na základě podobného meteorologického mechanismu, který způsobil velké povodně v letech 1997 a 2002 v důsledku intenzivních srážek. Rozdíl byl hlavně v tom, že správci povodí dostali včas přesné informace od Českého hydrometeorologického ústavu a mohli začít v předstihu vypouštět všechny významné nádrže. Díky tomu se podařilo zásadně zpomalit povodňovou vlnu na velké části území. Povodeň z loňského září nám důrazně připomněla, že je potřeba realizovat všechny typy protipovodňových opatření jak přírodě blízkých, tak technických nebo organizačních, abychom ochránili lidské životy i majetky. I proto na základě zkušeností připravuje hydrometeorologický ústav zprávu o vyhodnocení povodně, která bude v září 2025 předložena vládě. Chystáme také dotační výzvu ve výši tří miliard korun na roky 2026-2028, ze které se mohou začít okamžitě realizovat připravené protipovodňové projekty. V dalších letech je naplánována realizace i dalších protipovodňových opatření, a to ve výši dalších více než čtyř miliard korun,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Významnou roli při zadržování vody v krajině hrají pozemkové úpravy. V roce 2024 byla jejich prioritou dlouhodobá retence vody a také protierozní a protipovodňová ochrana, tedy budování rybníků, mokřadů a malých vodních nádrží. Vybudována byla vodohospodářská opatření na ploše 30,81 ha za 158 milionů korun, protierozní opatření na 35,4 ha za 58 milionů korun a ekologická opatření na 69,18 ha za 98 milionů korun.

„Pozemkové úpravy jsou klíčové nejen pro hospodaření vlastníků půdy, ale i pro ochranu půdy a vody. Díky nim vznikají rybníky, mokřady, protierozní hrázky a nové polní cesty se zelení, které zvyšují ekologickou stabilitu krajiny,“ doplnil ministr Výborný.

Celkově bylo na realizaci tzv. společných zařízení, kam patří i dopravní a zelená infrastruktura, vynaloženo téměř 979 milionů korun. Tato opatření jsou navrhována jako polyfunkční – například polní cesty jsou doplněny svodnými příkopy, mezemi a protierozními hrázkami se zelení. Slouží tak nejen pro hospodářské využití, ale také k ochraně půdy, zadržení vody a zvýšení ekologické stability krajiny.

Podle zprávy bylo v roce 2024 z vodovodů zásobováno 95,1 % obyvatel ČR, což představuje 10,35 milionu lidí. Na kanalizaci bylo připojeno 90,3 % obyvatel. Celková výroba pitné vody dosáhla 613 milionů m³, ztráty vody zůstávají na úrovni 15,1 %. Na financování vodního hospodářství se podílela zejména tři ministerstva – životního prostředí, zemědělství a dopravy. MZe spravovalo 15 dotačních programů, v jejichž rámci poskytlo podporu ve výši 2,64 miliardy korun. Největší část prostředků směřovala do programu na výstavbu a technické zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací (707 milionů Kč) a na opatření ke zmírnění dopadů sucha (589 milionů Kč).

V důsledku zářijových povodní, které zasáhly zejména Moravu a Slezsko, resort zemědělství otevřel nový program Odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku s alokací 10 miliard korun do roku 2030. V roce 2024 bylo na prvotní zabezpečovací práce uvolněno 300 milionů korun, z nichž 238 milionů již bylo vyplaceno podnikům Povodí Odry a Moravy.

Důležitou součástí vodohospodářské politiky zůstává zadržování vody v krajině. V roce 2024 pokračoval program Vracíme vodu lesu, díky kterému bylo dokončeno 120 staveb a 90 drobných opatření, například tůní a mokřadů. Ty pomáhají zmírňovat dopady sucha. Pozemkové úpravy přinesly výstavbu nových rybníků, vodních nádrží a protierozních opatření za téměř miliardu korun.

„Musíme pokračovat v investicích do modernizace vodovodní a kanalizační infrastruktury, posílení protipovodňové ochrany i do projektů zadržování vody v krajině. Jen tak dokážeme čelit výzvám spojeným se změnou klimatu,“ dodal ministr Výborný. Ministr Hladík doplnil, že velkou výzvou nejen pro ČR bude implementace nové evropské směrnice o čištění městských odpadních vod, která byla schválena na konci roku 2024.

Česká republika zároveň pokračovala v naplňování opatření vyplývajících z Plánů povodí pro plánovací období 2021–2027. Jde o více než 3 500 opatření zaměřených na zlepšení kvality a stavu vod, prevenci povodní a snížení dopadů sucha. V první polovině plánovacího období (2022–2024) bylo na jejich realizaci vynaloženo přes 34,7 miliardy korun, z toho téměř 16,6 miliardy korun z fondů EU.

Modrá zpráva přináší komplexní přehled o vodním hospodářství v ČR. Sleduje hospodaření s vodou, využívání zdrojů, ochranu před znečištěním i zajištění dostatku pitné vody. Popisuje vývoj v oblasti vodovodů, kanalizací a finanční podpory, věnuje se také hydrologickým extrémům, činnosti správců vodních toků a změnám v legislativě i mezinárodní spolupráci.

Kompletní Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2024 je k dispozici zde.