Komunitní plánování sociálních služeb na Praze 1: Obyvatelé dali jasně najevo, co jim chybí
Dotazník určený uživatelům sociálních služeb vyplnilo zatím 168 respondentů – z toho 57 % byli senioři, 21,5 % rodiny s dětmi, ostatní tvořily osoby se zdravotním postižením, dlouhodobým onemocněním nebo v jiné znevýhodněné situaci. Nejčastěji využívanými službami jsou pečovatelská služba, sociální poradenství, osobní asistence a sociální rehabilitace. Průměrná spokojenost se službami dosáhla velmi dobré úrovně – 4,12 z 5 hvězdiček.
Z dotazníku vyplynulo, že téměř polovina uživatelů čeká na službu 1 až 3 měsíce, 43 % klientů využívá službu denně. Obyvatelé si nejvíce pochvalují vstřícnost personálu (68,2 %), jako problematické vnímají zejména vzdálenost a cenu služeb.
Součástí komunitního plánování byl také speciální dotazník určený pro osoby z národnostních menšin. Nejčastěji jej vyplnili respondenti pocházející z České republiky, Ukrajiny, Slovenska, USA, Velké Británie a Vietnamu.
Celkem 47,4 % dotazovaných uvedlo, že jsou ohroženi sociálním vyloučením, 31,6 % tvořili senioři a mezi dalšími respondenty byly také rodiny s dětmi nebo osoby s dlouhodobým onemocněním.
Více než polovina (52,6 %) spadá do skupiny osob bez přístřeší. Dále 21,1 % tvoří senioři využívající pobytové či ambulantní služby, stejně tak rodiny, a ve stejném podílu i klienti využívající služby pro cizince.
Respondenti jasně pojmenovali, které služby podle nich chybí nebo jsou nedostatečné.
Z dalších často zmiňovaných potřeb vyplynula nutnost veřejných toalet (75 %), cenově dostupné potraviny, knihobudky, více dětských skupin a služby pro osoby se závislostí.
Dotazovaní z národnostních menšin potřebují služby řešící bydlení, právní poradenství a podporu při hledání zaměstnání. Respondenti ocenili například činnost ICP (Integračního centra Praha) i pomoc na úřadech, zároveň však upozorňovali na nízkou informovanost a složitost orientace v systému.
Ve volných odpovědích zazněla celá řada výzev – k řešení bezdomovectví, hluku, závislostí, nedostatku cenově dostupného bydlení, cenově dostupného obchodu s potravinami, ale i k větší péči o seniory. Opakovaně se objevoval smutek nad tím, že Praha 1 ztrácí svou obytnou funkci a dostupnost pro běžné obyvatele.
Zjištění z obou dotazníků se stala podkladem pro Komunitní plán sociálních služeb MČ Praha 1 na období 2025–2027. Tento strategický dokument bude určovat další směřování podpory pro seniory, rodiny, osoby bez přístřeší, osoby s handicapem i příslušníky národnostních menšin. Od září budou pokračovat jednání pracovních skupin v rámci komunitního plánování.
„Vaše odpovědi jsou velmi cenné a přínosné pro kvalitní zpracování dokumentu a následný rozvoj sociálních služeb na území MČ Praha 1. Cílem plánování je, aby nikdo nezůstal bez podpory. Děkujeme všem, kdo přispěli svým hlasem,“ uvedla , radní pro sociální věci a bezbariérovost.
