Stacionář Úsměv Oblastní charity Třebíč poskytuje lidem s mentálním a kombinovaným postižením podporu v běžném životě i smysluplném trávení času prostřednictvím různorodých aktivit, jako jsou rukodělné práce, individuální terapie či fotografický kroužek. Klienti si zde posilují samostatnost, rozvíjejí přátelské vztahy a zažívají radost i výzvy každodenního života, který v Úsměvu žijí s vděkem a sounáležitostí.
Stacionář Úsměv Oblastní charity Třebíč poskytuje podporu a pomoc lidem s mentálním a kombinovaným postižením ve věku od 16 let, kteří žijí v Třebíči a okolí do 50 km. Je určen těm, kteří mají zájem se setkávat s přáteli, rozvíjet své dovednosti a znalosti. Potřebují pomoc v běžném životě, a především se smysluplným trávením času.
Prostřednictvím sociálního učení, pracovních a vzdělávacích aktivit dochází k posilování samostatnosti klientů, rozvoji a udržování jejich společenských vztahů a celkového začlenění do běžného života. Každý se věnuje svým oblíbeným aktivitám: vaření, rukodělným činnostem ve smaltové a košíkářské dílně, keramice nebo si v individuální terapii opakuje dovednosti ze školy. Klienti rádi chodí do cukrárny a jezdí na výlety. Společně slaví narozeniny a prožívají i dny smutku. Snaží se každý den smysluplně prožít.
S nadšením a velkým zájmem i v tomto roce pokračoval fotografický kroužek pod vedením profesionální fotografky Michaely Vostalové. Klienti vytvořili řadu unikátních snímků, které se staly součástí putovní výstavy a byly také zaslány do prestižní soutěže Můj svět. Fotografie získaly řadu ocenění a byly vystaveny po celé republice. Jsou k vidění na webu fotimebezbarier.cz. „V klientech se snažíme podněcovat tvůrčí schopnosti a zprostředkovávat jim nové zážitky a zkušenosti z vytváření vlastních uměleckých děl, a to se díky tomuto kurzu právě podařilo,“ říká koordinátorka Úsměvu Jana Mušková.
„Do Úsměvu jezdím rád. Umím všechno dělat. Dělám si kafíčko, rád pracuju. Třeba v dřevodílně vrtám. Rád kreslím. Všechno tady mám rád. Mám tady kamarády…“ Tato slova jednoho z klientů vystihují atmosféru stacionáře. Navzdory omezením, která přináší život s postižením, je vidět velkou radost a potřebu někam patřit.
V Úsměvu všichni přistupují s vděkem ke každému dni, který přináší nové výzvy. Rok 2024 byl plný darů, ale i ztrát. Povedlo se ovládnout fotografickými snímky celorepublikovou soutěž, podívali se na místa, kde ještě nebyli a také přišli o jednoho kamaráda. Jak by řekl jiný klient: „To je život.“ A právě tak se ho snažíme v Úsměvu žít.
http://dchb.charita.cz/clanky/aktualne-clanky/do-usmevu-jezdim-rad
