Bodnutí hmyzem má s návštěvou lékaře spojeno rok od roku více lidí
Počet pacientů vyhledávajících lékařské ošetření po bodnutí hmyzem se v roce 2024 zvýšil téměř o 20 % oproti předchozímu roku, přičemž náklady na léčbu vzrostly na téměř 20 milionů korun. Nejčastějšími původci jsou včely, vosy, sršni i méně nebezpečný hmyz jako komáři či mravenci, přičemž bodnutí včelou, vosou a sršněm často vyvolává závažnější alergické reakce vyžadující specializovanou péči. Pro pacienty se systémovými reakcemi je nejúčinnější léčbou venomová imunoterapie, jejímž cílem je přeučit imunitní systém a výrazně snížit riziko těžkých alergických reakcí.
Podle údajů VZP ČR bylo v roce 2024 po bodnutí hmyzem ošetřeno 20 475 pacientů, což představuje meziroční nárůst o téměř 20 %. Náklady na jejich léčbu dosáhly 20 milionů korun, oproti zhruba 15 milionům korun v roce 2023. Často šlo o reakce po bodnutí včelou, vosou či sršněm, ale vysoký podíl mají i méně nebezpečné, zato četnější reakce na jiný hmyz, například čmeláky, komáry, ovády či mravence. „Bodnutí včelou, vosou a sršněm je z hlediska veřejného zdravotního pojištění nákladnějším. Důvodem je četnější výskyt závažnějších reakcí a častá nutnost specializované péče. Tito živočichové totiž produkují jed, který může u alergických jedinců vyvolat velmi silnou imunitní odpověď,“ říká Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči.
Počet pacientů ošetřených po bodnutí hmyzem a náklady na jejich léčbu
|
|
2023 |
2024 |
||
|---|---|---|---|---|
|
|
Počet pacientů |
Náklady v Kč |
Počet pacientů |
Náklady v Kč |
|
Včely, vosy, sršně |
2 211 |
4 827 220 |
2 729 |
5 777 667 |
|
Ostatní hmyz |
13 956 |
10 811 480 |
17 746 |
14 117 346 |
|
Celkem |
16 167 |
15 259 429 |
20 475 |
19 895 012 |
„Méně častým, ale klinicky nejzávažnějším projevem alergie na hmyzí jed jsou tzv. systémové reakce po bodnutí, které kolísají od lehčích reakcí s celkovými kožními projevy obvykle charakteru celotělové kopřivky, až po život ohrožující anafylaktický šok s poruchou vědomí, zástavou srdce a apnoí,“ vysvětluje MUDr. Martina Vachová, Ph.D. z Ústavu imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Plzeň a Lékařská fakulta v Plzni Univerzita Karlova.
Závažné reakce, jako je anafylaxe, se obvykle rozvinou během prvních 15 minut po bodnutí. Mimo výše uvedených projevů mohou zahrnovat také otoky obličeje a krku, zrychlený nebo slabý puls, pokles krevního tlaku, mdloby, nevolnost nebo oběhové selhání. Vyšší riziko těžkého průběhu je u starších pacientů s kardiovaskulárními onemocněními nebo s poruchami dýchání. V takových případech je nezbytný rychlý zásah, tedy podání adrenalinu a dalších podpůrných léků. VZP ČR přitom eviduje stabilní růst počtu klientů, kterým hradí adrenalinová pera. Zatímco v roce 2014 je mělo předepsáno 6700 pacientů, v roce 2024 to bylo již 16 800 klientů VZP. Tyto pomůcky mohou včasným podáním zachránit život v případě těžké alergické reakce.
Nejúčinnější léčbou alergie na hmyzí jed u pacientů se systémovými reakcemi po bodnutí je tzv. imunoterapie hmyzím jedem nebo-li venomová imunoterapie (VIT), specifická léčba spočívající v pravidelném dlouhodobém podávání malých dávek standardizovaného extraktu hmyzího jedu. Cílem je „přeučit“ imunitní systém tak, aby nereagoval přehnaně při dalším bodnutí. „Léčba pacienta zahrnuje edukaci, vybavení pohotovostními léky včetně autoinjektoru a v indikovaných případech také zahájení imunoterapie,“ uvádí MUDr. Martina Vachová, Ph.D.. Podle odborné literatury dosahuje účinnost VIT až 96 % u vosího a 84 % u včelího jedu. Terapie je indikována zejména pacientům po středně těžké nebo těžké systémové reakci. V případě lehkých systémových reakci se léčba také zvažuje a dospělým pacientům je obvykle indikována, zvláště pokud mají vyšší riziko dalšího bodnutí, například včelaři, lesní dělníci nebo pracovníci v zemědělství.
Viktorie Plívová
tisková mluvčí
http://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/bodnuti-hmyzem-ma-s-navstevou-lekare-spojeno-rok-od-roku-vice-lidi
