Vláda schválila Strategii k využívání biometanu a geotermální energie, otevře cestu k posílení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na dovozu fosilních paliv

Plán navazuje na Národní energeticko-klimatický plán (NEKP) a počítá s postupným nárůstem produkce biometanu, zejména transformací přibližně poloviny bioplynových stanic na biometanové. Podporuje jejich transformaci a usnadnění připojení k plynárenské síti.

„Biometanové stanice pomáhají nejen s energetickým využitím odpadu, ale také snižují spotřebu dováženého zemního plynu a zároveň přispívají k potřebnému odchodu od uhlí. Biologické odpady a kaly z čistíren odpadních vod lze dále využívat a díky těmto stanicím vzniká nová energie. Biometan je jednoznačně klíčovým prvkem naší cesty k udržitelné energetice, čistší dopravě i zemědělství. Nejenže pomáhá snižovat emise skleníkových plynů, ale také podporuje regionální ekonomiku. Oběhové hospodářství má potenciál lépe využívat domácí zdroje energie a zvyšuje energetickou nezávislost i bezpečnost venkova a celé České republiky,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a pokračuje: „Do roku 2029 by mělo být v ČR vybudováno minimálně 100 biometanových stanic. Roční výroba by měla přesáhnout 491 milionů Nm³, což významně přispěje k naplnění cíle 30,1% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Biometan může nahradit i více než 10 % současné spotřeby zemního plynu. Strategie rozvoje biometanu je součástí širší transformace české energetiky směrem k nízkoemisním a obnovitelným zdrojům.“

Biometan, vyráběný z biologicky rozložitelných odpadů, zemědělských zbytků a dalších obnovitelných surovin, představuje významnou příležitost pro dekarbonizaci sektorů, které je obtížně elektrifikovat – například těžkou nákladní dopravu, vytápění nebo průmyslové procesy. Jeho využití zároveň podporuje oběhové hospodářství, rozvoj venkova a tvorbu nových pracovních míst.

Akční plán navazuje na novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Zavádí provozní podporu výroby biometanu, investiční pobídky i opatření ke zvýšení poptávky, podporu vtláčení do plynárenské sítě, rozvoj infrastruktury pro bioCNG a bioLNG, zavedení systému záruk původu a certifikace udržitelnosti či dotační programy na nákup vozidel. Dodavatelé plynných pohonných hmot budou nově povinni zajistit minimální podíl biometanu a dalších obnovitelných paliv v dopravě – od roku 2026 to bude 1,25 %, do roku 2030 pak 5,5 %. Z toho alespoň 1 % musí tvořit obnovitelný vodík nebo syntetická paliva.

Akční plán rozvoje využití nízkopotenciálního obnovitelného a odpadního tepla

Tento plán se zaměřuje na využití nízkopotenciálního obnovitelného a odpadního tepla v centrálním zásobování teplem – například prostřednictvím velkých tepelných čerpadel, odpadního tepla z průmyslových procesů, čistíren odpadních vod nebo datových center. Dále podporuje rozvoj využívání geotermální energie. Využití těchto zdrojů tepla může hrát zásadní roli v dekarbonizaci teplárenství a snížit naši závislost na dovozu fosilních paliv, případně i potřebu vodíku a biomasy. Nízkoteplotní zdroje mohou do roku 2040 v soustavách zásobování tepelnou energií nahradit až 35 % očekávané budoucí dodávky tepla; v průmyslových procesech se jedná o 11 %. Tyto změny by mohly přispět k úspoře až 12 % veškerých emisí ČR v roce 2040. Plán obsahuje soubor kroků, které mají pomoci překonat ekonomické, administrativní i technické bariéry a podpořit rozvoj těchto čistých zdrojů tepla. Ty mohou postupně nahradit uhlí, později i zemní plyn, a naplnit klimatické a energetické cíle České republiky.

Biometan, společně s geotermální energií a nízkopotenciálním a odpadním teplem, tvoří pilíř nové energetické bezpečnosti ČR. Využívá odpadní suroviny, podporuje oběhové hospodářství a přispívá k návratu živin do půdy ve formě digestátu.

„Naším cílem je, aby Česká republika byla do roku 2050 uhlíkově neutrální. Biometan a geotermální energie jsou domácí, obnovitelné a stabilní zdroje, které nám pomohou tento cíl naplnit a zejména snížit naši závislost na dovozu fosilních paliv. Jsme ze zhruba 43 % závislí na dovozu plynu a ropy ze zemí mimo Evropu, pokud si budeme schopní energii vyrábět na našem území, zajistíme si tím energetickou bezpečnost, která je opravdu zásadní,“ dodává ministr Hladík.