Diskriminace do tělocvičny nepatří. Ombudsman se zastal neslyšících dětí
Zdravé pohybové návyky i příležitosti k navazování nových přátelství – to si pro své děti přeje většina rodičů. Stejné přání měla i matka dvou neslyšících dětí v předškolním věku. Přihlásila proto svého syna a dceru do sportovního kurzu, kde plánovali rozvíjet svou pohybovou zdatnost společně se slyšícími dětmi .
Aby vše probíhalo hladce, zajistila matka pro obě děti tlumočnice do českého znakového jazyka. A první trénink skutečně proběhl bez problémů. Co víc – děti byly z nových sportovních zážitků nadšené. Také lektorka se bezprostředně po lekci stavěla k účasti dětí pozitivně. Ombudsman Stanislav Křeček vnímá její názor jako podstatný: „Považuji za zásadní, že trenérka po úvodní lekci účast dětí nepovažovala za problematickou. Mám za to, že je to právě ona, kdo nejlépe dokáže vyhodnotit případná bezpečnostní rizika. Pracuje s dětmi na místě, vidí, jak se chovají a jak konkrétně trénink probíhá.“
I přesto rodině malých sportovců přišlo do e-mailové schránky vyjádření, že děti již na další hodinu nemají chodit. Důvodů k odmítnutí padlo hned několik. Objevily se obavy o bezpečnost. Zazněla i výhrada k přítomnosti dalších dospělých. Ti mohli u ostatních dětí vyvolat mylný dojem, že v tělocvičně lze mít s sebou svého rodiče. Další překážkou měly být hlasové pokyny, které vyžadují rychlou reakci dětí. A trenéři navíc nejsou odpovídajícím způsobem vyškoleni.
I když uvedené důvody považuje ombudsman za legitimní a pochopitelné, nepokládá je zároveň za nepřekonatelné. Jednání sportovní organizace proto vyhodnotil jako diskriminační: „Bezpečnost kurzu se při účasti neslyšících dětí zásadně neliší, nadto by k ní pozitivně přispěly tlumočnice. Ostatní děti mohly dostat vysvětlení, proč je přítomnost tlumočnic na rozdíl od přítomnosti rodičů nutná. Ani způsob vedení kurzu není natolik jedinečný, aby do sportovních her nešlo zapojit neslyšící děti.“
Vedení kurzu argumenty ombudsmana přijalo, přislíbilo obě děti do kurzu vzít a do budoucna přehodnotit své postupy při přijímání dětí se speciálními potřebami. S ohledem na bezpečnost, plynulost výuky a přehlednost skupinové dynamiky by měli rádi pouze jedno neslyšící dítě v jednom kurzu. To ale rodině přináší komplikace. Ombudsman proto opětovně apeloval na organizátory, že takové omezení musí být skutečně nezbytné, aby nebylo diskriminační.
Jak se bránit, když sportovní kurz odmítne účast dítěte s postižením:
- Podat podnět ombudsmanovi ([email protected]).
- Podat podnět České obchodní inspekci, která může organizátorům uložit pokutu.
- Podat žalobu k soudu a požadovat, aby organizátoři děti přijali.
Sportování lidí s postižením
Stěžejním mezinárodním dokumentem, který upravuje postavení lidí s postižením, je Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením. Mimo jiné uvádí, že stát má přijmout taková opatření, aby podnítil a podpořil co nejširší zapojení lidí s postižením do běžných sportovních aktivit. Dále musí zajistit, aby děti se zdravotním postižením měly na rovnoprávném základě s ostatními dětmi přístup ke sportovním činnostem.
Národní plán podpory rovných příležitostí pro lidi s postižením popisuje sport jako aktivitu, která přispívá nejen ke zlepšení zdravotního stavu a tělesné kondice lidí s postižením, ale je i důležitým faktorem pro zlepšení jejich života, přispívá k rehabilitaci a integraci do společnosti.
