Pro zajištění potravinové bezpečnosti musí být evropský zemědělský rozpočet vyšší o třetinu, shodly se agrární organizace Visegrádské skupiny
Agrární organizace Visegrádské skupiny odmítly plánovanou reformu Společné zemědělské politiky EU, která by změnila dosavadní dvoupilířový systém financování a zvýšila nejistotu zemědělců. Zdůraznily potřebu navýšení evropského zemědělského rozpočtu o 30 %, aby byla zajištěna potravinová bezpečnost, dostupnost potravin a podpora venkovských oblastí. Kritikou prošly i rostoucí nároky a byrokratická zátěž pro zemědělce, stejně jako problémy se suchem a omezením ochranných přípravků, což ohrožuje produkci. Proti reformě je organizována i petice a chystají se protesty v Bruselu.
Evropská komise zveřejní kolem 16. července návrh Víceletého finančního rámce na období 2028 až 2034, který plní funkci evropského rozpočtu a jeho součástí jsou i výdaje na zemědělství. Od toho se bude odvíjet, jak bude vypadat evropská zemědělská politika a už nyní se mluví o zásadních změnách. Evropský zemědělský rozpočet by měl být nově součástí takzvaného superfondu, který by byl společný pro více politik a o rozdělení peněz by rozhodovaly členské státy. Evropská unie by tím odstoupila od dosavadního a fungujícího dvoupilířového systému, kdy peníze směřují buď na investice, nebo na přímé platby. V praxi by to znamenalo nemožnost naplnění jakékoliv společné vize pro evropské zemědělství a prohloubení nerovností a nejistoty zemědělců v členských státech.
Takovou reformu Společné zemědělské politiky EU, která zásadně ovlivní evropské zemědělství a produkci potravin, představitelé Agrární komory České republiky, Slovenské polnohospodářské a potravinářské komory, polské Národní rady zemědělských komor a maďarské Národní agrární komory jednoznačně odmítli. Naopak za současné nelehké situace v agrárním sektoru, kdy evropští zemědělci musí dodržovat přísnější produkční standardy než jinde ve světě a zároveň být konkurenceschopní, zástupci organizací Visegrádské skupiny vyzvali k navýšení evropského zemědělského rozpočtu o 30 procent. Je to podle nich zásadní pro zajištění potravinové bezpečnosti, udržení potravinové dostupnosti a rozvoj života na venkově. Současně poukázali na množství nových povinností, které evropští zemědělci musí dodržovat a zvyšuje jim to náklady i byrokratickou zátěž, jako například nařízení proti odlesňování nebo sociální podmíněnost, a odmítli zavádění dalších.
„Síla evropské zemědělské politiky spočívá v její jednotnosti, proto by měla Společná zemědělská politika EU zůstat páteří strategie celé Evropské unie v oblasti potravin a zemědělství, jak je ostatně zakotveno i ve smlouvách EU, a to nejen v rétorice, ale také prostřednictvím její jednotné povahy, struktury a účelového přidělování finančních zdrojů. Je to důležité pro zajištění přístupu k bezpečným, udržitelným a cenově dostupným potravinám na celém kontinentu,“ uvedl běhen jednání prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
Proti změnám ve struktuře i financování evropské zemědělské politiky byla spuštěna petice, kterou organizuje evropská zemědělská nevládní organizace COPA-COGECA. Podpořit ji zatím mohou podniky ZDE (https://nosecuritywithoutcap.eu/), které působí v Evropě, a zemědělské organizace Visegrádské skupiny k tomu vyzvaly své členy. Agrární komora ČR už dříve apelovala dopisem na premiéra Petra Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru, aby rovněž popsané změny odmítli. Na 16. července je plánovaný protest v Bruselu, který podpoří všechny zmíněné organizace, a hrozí další masivnější akce napříč Evropou, pokud bude Evropská komise pokračovat v přípravách reformy Společné zemědělské politiky EU.
Představitelé zemědělských organizací střední Evropy se věnovali také aktuální situaci v jednotlivých zemích a za jeden z největších problémů dneška označili sucho. Srážky od ledna až do dubna v Evropě dosahovaly často pouze do 50 procent normálu. Odolnost rostlin snižuje nejen nedostatek vody v půdě, ale také zákazy účinných látek v přípravcích na ošetřování rostlin, protože proti těm zbývajícím povoleným získávají škůdci odolnost.
V Maďarsku se kvůli suchu a dalším faktorům už mění skladba pěstovaných plodin. „Zvyšují se plochy pšenice, ječmene, sóji, a naopak dochází ke snižování výměry kukuřice nebo řepky. Pokud jde o řepku, není to v důsledku změny klimatu, přípravky na ochranu rostlin neúčinkují a to, co by účinkovalo, je zakázané Evropskou unií. To vše se děje s odkazem například na to, že musíme chránit včely. Počet včel se po zákazu přípravků ale ještě snížil, takže žádná souvislost tam není,“ podotkl viceprezident maďarské Národní agrární komory Tibor Cseh. Maďarská komora proto přišla s návrhem společně oslovit Evropskou komisi, aby rozvolnila pravidla pro nakládání s vodou, a představitelé ostatních organizací souhlasili. „Doplnění vody v kanálech je priorita. Hospodaření s vodou je v kompetenci jednotlivých členských států, ale jsou tady faktory ze strany Evropské unie, které brání v úspěšném řešení tohoto problému. Proto je zapotřebí, aby EU změnila svůj přístup,” dodal viceprezident Cseh.
Dalšími tématy jednání byly nové povinnosti pro zemědělce a potravináře, které zvyšují náklady a prohlubují byrokratickou zátěž, obchodní vztahy mezi EU a Ukrajinou nebo ochrana tradičních názvů potravin živočišného původu jako párek, řízek nebo burger, která by zaručila kvalitativní a nutriční složení těchto potravin jako u mléka a mléčných výrobků. Tímto tématem by se měla na výzvu 18 členských států zabývat Evropská komise.
Společné komuniké najdete ZDE.
Kontakt pro média:
Agrární komora České republiky
tisková mluvčí Barbora Pánková
[email protected], [email protected]
tel.: 721 306 431
Agrární komora České republiky sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují 1,4 milionu hektarů zemědělské půdy. AK ČR má zhruba tři tisíce členů, což zahrnuje kolem osmi set soukromě hospodařících rolníků, a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR. Je také součástí mezinárodních organizací COPA-COGECA, ELO a Farm Europe a účastní se pravidelných jednání zemědělských nevládních organizací Visegrádské skupiny.
