Stát poprvé využije přirozenou obnovu krajiny po těžbě. V lomu ČSA vznikne jezero bez technické rekultivace
Namísto srovnávání terénu a výsadby vegetace se stát rozhodl pro obnovu založenou na přírodních procesech. Tento přístup má podle odborníků i ekologů řadu výhod – od nižších nákladů přes nižší nároky na údržbu až po vznik stabilnějších a rozmanitějších ekosystémů.
Ekologové dlouhodobě upozorňují, že klasická technická rekultivace často vytváří homogenní prostředí s nižší ekologickou hodnotou. Oproti tomu spontánně se vyvíjející plochy podporují větší rozmanitost. V lomu ČSA se například vyskytují chráněné druhy ptáků, jako je linduška úhorní, jejíž populace je vázaná téměř výhradně na zdejší prostředí.
Zásadní je i vodní bilance. Přirozená obnova totiž přináší do suchého regionu vodu, eliminuje riziko kontaminace a zároveň snižuje náklady. Místo terénních úprav a výsadby bude příroda pracovat sama.
Přirozená sukcese přináší i ekonomické výhody. Zatímco technická rekultivace stojí stovky tisíc až miliony korun za hektar, sukcesní obnova je přibližně pětinová a nevyžaduje dlouhodobou údržbu. Rozhodnutí přináší také přímý užitek okolním obcím. Finance, které by byly jinak investovány do nákladných úprav lomu, poputují do rozvoje regionu. Místní tak budou z transformace těžební krajiny těžit konkrétní výhody.
Tento přístup je v souladu s evropskými i národními strategiemi, například Koncepce adaptace na změnu klimatu, Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR i závazků vyplývajících ze Zelené dohody pro Evropu. Důraz na přirozené procesy odpovídá potřebě lépe reagovat na klimatické změny, ztrátu vody v krajině a proměnlivost počasí.
