Samurajové i celoživotní dílo: Cenu Miroslava Ivanova za literaturu faktu získali odborníci z FF ZČU
Roman Kodet z Fakulty filozofické ZČU získal prestižní Cenu Miroslava Ivanova za knihu Soumrak samurajů, která detailně mapuje významné proměny Japonska v 19. století, zatímco Aleš Skřivan starší byl oceněn za celoživotní přínos v literatuře faktu, zejména v oblasti velmocenské politiky. Oba odborníci si získali uznání nejen za své publikace, ale i za přínos ke vzdělávání studentů historie.
Roman Kodet obdržel v rámci 25. ročníku akce Cenu Miroslava Ivanova v kategorii světové dějiny za rozsáhlou knižní publikaci Soumrak samurajů s podtitulem Válka, velmoci, revoluce a vznik moderního Japonska (1850–1880). Aleš Skřivan starší byl současně oceněn za celoživotní dílo v literatuře faktu.
„V oblasti literatury faktu se jedná o velice prestižní cenu, která je udělovaná nejzdařilejsím publikacím a jejich autorům. Ocenění vyhlašuje Klub autorů literatury faktu spolu s rodinou Miroslava Ivanova a cena je udělována v několika kategoriích," řekl Lukáš Novotný, vedoucí katedry historických věd Fakulty filozofické ZČU (KHV FF).
Roman Kodet získal ocenění za publikaci Soumrak samurajů o rozsahu 800 stran, vydanou Nakladatelstvím Epocha. Věnuje se turbulentnímu období japonských dějin poloviny 19. století, kdy otevření země Západu vedlo k rozsáhlým sociálním, ekonomickým a politickým změnám, jež vyústily pádem více než 250 let starého tokugawského šógunátu a takzvané Restauraci Meidži. Současně analyzuje, jak Japonsko reagovalo na vnější hrozbu ze strany velmocí a jaké motivace nasměrovaly jeho vůdce k následnému období zásadních reforem. V českém prostředí se jedná o ojedinělou publikaci, která se zabývá obdobím, jemuž česká historiografie věnovala jen relativně malou pozornost. Autor k převzetí ceny doplnil: „Toto ocenění je pro mě velká čest a vlévá mi chuť do další práce, přičemž jedním z mých prvních kroků bude vydání tohoto díla v anglickém jazyce tak, aby s výsledky jeho rozsáhlého archivního výzkumu byla seznámena i zahraniční akademická obec.“
Dalším oceněným byl Aleš Skřivan starší, který působí dlouhá léta na FF ZČU. Za svou akademickou kariéru se věnoval primárně velmocenské politice Rakouska-Uherska a Německa před první světovou válkou. Současně je však autorem řady popularizačních prací. Lze jmenovat tituly jako Japonská válka 1931–1945, Moře, objevy, staletí (společně s Petrem Křivským), Rudí barbaři před branami: První opiová válka 1839–1842 nebo Století odchází: Světla a stíny „belle époque“ (společně s Petrem Křivským). Mezi studujícími je pak velmi populární jeho přehledová práce Evropská politika 1648–1914. V roce 2023 byl Aleš Skřivan také oceněn pamětní medailí ZČU.
„Myslím, že si pan profesor toto ocenění velice zaslouží, jeho přednášky jsou skvělé a v době dnešních turbulentních změn je možné hledat různé analogie v historii, z nichž by se lidstvo mělo jako celek poučit,“ podělil se o názor jeden ze studentů magisterského studia oboru Moderní dějiny na KHV.
Rovněž Romana Kodeta si studenti a studentky váží a shodují se na tom, že jeho přístup k výuce v nich vzbuzuje zájem o dějiny Japonska a historii celkově. „Doktor Kodet ve vás dokáže opravdu vzbudit nadšení svým poutavým vyprávěním o dějinách Japonska a kultuře této pro nás vzdálené země. Často vypráví o návštěvách Japonska, které podnikl v rámci svých výzkumných cest. Při tom je znát jeho velké zaujetí pro Japonsko.“ Zmínil další student bakalářského oboru Historie.
To, že nadšení pro dějiny a kulturu Japonska Roman Kodet mnohdy přenese i na studující, je vidět také na jím vedených kvalifikačních pracích. Například v nakladatelství Epocha vyšla práce jeho diplomantky Veroniky Krištofové s názvem Pod vycházejícím sluncem. Japonsko-korejské vztahy v průběhu 19. a 20. století.
