Hejtman Kamal Farhan uctil 75. výročí popravy Milady Horákové
Hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan uctil 75. výročí popravy JUDr. Milady Horákové položením květin u její bysty ve foyer krajského úřadu. Horáková, významná právnička a politička, byla v roce 1950 nespravedlivě odsouzena k trestu smrti ve vykonstruovaném procesu komunistického režimu a stala se symbolem odporu proti totalitě. Den její popravy, 27. červen, je v Česku dnem památky obětí komunistického režimu.
Položením květin u bysty JUDr. Milady Horákové umístěné ve foyé Krajského úřadu Plzeňského kraje uctil hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan ve čtvrtek 26. června 2025, tj. s jednodenním předstihem, výročí popravy této mimořádné osobnosti, která se stala obětí justičního zločinu komunistického režimu. Odsouzena k trestu smrti byla JUDr. Milada Horáková za vykonstruované spiknutí a velezradu. Popravena byla 27. června 1950. Tento den, 27. červen, se stal Dnem památky obětí komunistického režimu.
„Smutné výročí justiční vraždy doktorky Milady Horákové — jediné ženy popravené v rámci vykonstruovaných politických procesů v komunistickém Československu - si vždy připomínám s velkým respektem. Byla to žena výjimečné morální integrity, která za žádných okolností neslevila ze svých zásad. Během vyšetřování a monstrprocesu čelila brutálním výslechům, psychickému i fyzickému nátlaku, přesto nepodlehla. Nezlomila se. Ani na okamžik se nezřekla svých postojů,“ uvedl hejtman Kamal Farhan.
Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901, byla dcerou zapáleného českého vlastence Čeňka Krále. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v roce 1926 začala působit v Ženské národní radě (ŽNR), angažovala se především ve prospěch zrovnoprávnění žen v legislativě a v oblasti sociální péče, podílela se také na tvorbě nového občanského zákoníku.
Po okupaci České republiky se doktorka Horáková zapojila do odbojové činnosti. V roce 1940 byla zatčena gestapem a o dva roky později byla převezena do terezínské Malé pevnosti. V červnu 1944 pak byla deportována do Německa a v říjnu téhož roku byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání osmi let. Až do dubna 1945 si odpykávala trest ve věznici v Aichachu.
Po skončení války se doktorka Horáková vrátila do Prahy. Stala se členkou vedení obnovené České strany národně socialistické a přijala poslanecký mandát Prozatímního národního shromáždění. Obnovila také Ženskou národní radu (pod novým názvem Rada československých žen).
Začátkem března 1949 se Milada Horáková demonstrativně vzdala poslaneckého mandátu a v květnu založila s bývalým poslancem Josefem Nestávalem neformální skupinu okolo ČSNS, která udržovala kontakty s exilovými politiky. Podporovala lidi usilující o emigraci a otevřeně kritizovala komunisty. Na podzim 1949 byla – společně s několika dalšími významnými politiky – zatčena.
V tzv. Procesu se skupinou Milady Horákové byla společně s dalšími dvanácti členy vedení údajné ilegální skupiny souzena za spojení s „mezinárodní reakcí“ a odsouzena k trestu smrti. Pomník M. Horákové na pražském Vyšehradě nese nápis: …popravena, ale nepohřbena… (Pozn. urna s jejím popelem nebyla rodině vydána a není ani známo, kde skončila.)
Autorkou bysty Milady Horákové ve foyé krajského úřadu Plzeňského kraje je MgA. Magdaléna Roztočilová, absolventka Akademie výtvarných umění, ateliéru malby a sochy pod vedením Jaroslava Róny. K jejím největším současným realizacím patří plastiky Delichorn (Selb, Německo), Památník obětem totalitních režimů (Boskovice), Památník Kardinála Tomáše Špidlíka (Boskovice).
http://www.plzensky-kraj.cz/hejtman-kamal-farhan-uctil-75-vyroci-popravy-mila
