Finanční otázky při transformaci
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) připravilo datově podloženou analýzu, která vyvrací obavy krajů, že transformace dětských domovů na komunitní péči by znamenala zvýšené náklady. Studie ukazuje, že díky zrušení školních jídelen, opuštění nevyužívaných objektů a optimalizaci personálu lze dosáhnout výrazných úspor, které pokryjí náklady na nové skupiny a personální posílení, čímž je transformace finančně udržitelná. Tento podklad má pomoci krajům překonat překážky a podpořit je v zapojení do procesu deinstitucionalizace péče.
Jednou z hlavních překážek přesunu péče do komunity, na kterou naráží MŠMT v rámci spolupráce s krajskými úřady, je obava krajských úřadů, že s transformovanou péčí jsou spojené zvýšené náklady pro kraje zřizující dětské domovy (dále jen „DD“) a transformované domácnosti tak nebudou finančně udržitelné.
V návaznosti na to připravilo MŠMT, Oddělení rovného přístupu ke vzdělání a ústavní výchovy, tento datově analytický podklad:
Financovani_detskych_domovu_analyza_statistickych_dat.pdf (513,83 KB)
Hlavní závěry analytického podkladu jsou následující:
Na základě analýzy dat výše lze konstatovat, že obava ze zvýšených krajských nákladů v případě transformace není odůvodněná. Kraje, kde došlo doposud k nejvýznamnějšímu pokroku v transformaci péče (přesunu péče o rodinných domů a bytů v komunitě), tj. zejména v Pardubickém a Karlovarském kraji, vynakládají na dětské domovy méně, než je v ČR obvyklé v mnoha jiných krajích, kde převažuje ústavní model péče.
Při transformaci dětských domovů je možné uskutečnit přesun péče do rodinných domů a bytů v komunitě bez výrazného zvýšení nákladů pro kraj:
Předpokladem je:
- zrušení školních jídelen,
- opuštění původních objektů/areálů s vysokými nákladů na provoz a údržbu, s čímž jsou spojené úspory na energiích a materiálu, ale i na provozním personálu,
- snížení počtu dětí na skupinu, s tím spojené zvýšení počtu skupin a navýšení normativního financování ze strany MŠMT (spolu se zvýšením počtu skupin je nicméně nezbytné posílit personální zajištění, MŠMT připravuje úpravu požadavku na personální zajištění péče v DD ve vyhlášce 438/2006 Sb. na minimálně 4 pedagogické pracovníky na 1 rodinnou skupinu).
Matematika transformace je následující: v závislosti na tom, kolik má transformující se DD ústavního typu provozního personálu a v jak moc naddimenzovaném objektu (areálu) aktuálně funguje, je možné v procesu transformace ústavu pečujícího o 30 dětí dosáhnout úspory 2 až 3 miliony Kč ročně na provozním personálu a 1 až 2 mil Kč ročně na nákladech na provoz objektu. Celkem je tedy možné díky zrušení školní jídelny a opuštění původních nevhodných objektů ušetřit 3 až 5 mil. Kč ročně na 1 zařízení.
To jsou dostatečné prostředky na zaměstnání 6 až 9 nových asistentů pedagoga, tedy 1,5 až 2 úvazků pro každou z 5 až 6 skupin v zařízení.
Pokud k tomu navíc kraj udržoval příliš vysoké počty dětí v rodinných skupinách (více než 6 dětí na skupinu), je možné, aby došlo ke zvýšení počtu skupin v některých zařízeních a s tím spojenému navýšení normativního financování z MŠMT, které činí 3,4 mil. Kč ročně na každou rodinnou skupinu (např. DD s průměrnou obsazeností 30 dětí, který má nyní pouze 4 rodinné skupiny, může zvýšit počet skupin na 5 a získat nárok na dodatečných 3,4 mil. Kč ročně). A díky tomu prostředka na dalších přibližně 5 asistentů pedagoga.
Je nutné pracovat s rizikem, že v průběhu procesu změny, kdy budou současně nadále v provozu původní objekty a transformované domácnosti, může docházet k dočasnému zvýšení nákladů.
Věříme, že tento datově analytický podklad pomůže krajům v rozhodnutí zapojit se do procesu deinstitucionalizace a také jim pomůže překonat obavy z toho, jak tuto změnu dlouhodobě ufinancovat.
http://msmt.gov.cz/vzdelavani/socialni-programy/financni-otazky-pri-transformaci
