Odpady a skládkovací poplatek aneb kam s ním po povodních?

Odpověď:

Při odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s touto krizovou situací se postupuje podle krizového zákona (č. 240/200 Sb.). Zákon o odpadech (č. 541/2020 Sb.) se používá podpůrně. Je nutno primárně zajistit ochranu životního prostředí a zdraví lidí.

Obce však především zajímá, zda je takto vzniklý odpad zatížen skládkovacím poplatkem. V § 105 odst. 1 zákona o odpadech je uvedeno, že od poplatku za ukládání odpadů na skládku se osvobozuje odpad v rámci řešení následků krizové situace podle krizového zákona. Důležité je, zda byl vyhlášen stav nebezpečí, který podle krizového zákona vyhlašuje hejtman kraje, resp. i primátor hlavního města Prahy (pro celý kraj nebo jeho část). Pokud ovšem pro místo vzniku odpadů nebyl vyhlášen alespoň stav nebezpečí, není možné osvobození od poplatku uplatnit.

Nepříjemnou souvislostí tedy je, že mnohdy bývají povodní zasaženy také další obce, které se nachází v místě (kraji), kde nebyl stav nebezpečí vyhlášen. Přináší to s sebou nepříjemnosti např. ve věci započítávání „skládkovací slevy“, neboť ta se při ukládání využitelných odpadů ze živelní pohromy, který však nesplňuje podmínku pro osvobození od poplatku, řeší stejně jako při běžném stavu.

Další otázka se týká evidence odpadů

V průběžné odpadové evidenci obce se zaznamená vznik odpadu ze živelní pohromy, povodňové deponie apod. Odpad se zařazuje pod vhodné katalogové číslo druhu odpadu, uvede se množství v tunách, kód nakládání AN60 a poznámka „Vznik odpadů ze živelní pohromy – povodně“ apod. Poměrně nepříjemný je fakt, že množství odpadu ze živelní pohromy si obec započítává do limitu pro ohlašování produkce a nakládání s odpady, a pokud dojde k jeho překročení, musí podat roční hlášení o odpadech.

Podle ministerstva nic nebrání v třídění odpadů ani za povodní

V neposlední řadě je nutné si říct, jak je to s třídícím cílem. Dle Ministerstva zdravotnictví nic nebrání v třídění odpadů ani z povodní. Dle jejich názoru, pokud je to možné, je vhodné zajistit přiměřené třídění odpadů alespoň základních složek (kovy, dřevo, nebezpečný odpad). Vytříděné odpady mohou být zařazeny pod příslušné druhy odpadů podle Katalogu odpadů a do kategorie podle jejich vlastností. Naproti tomu však Ministerstvo životního prostředí říká, že jelikož nejde o odpady běžně produkované v obecním systému obce, není možné si tyto odpady do třídícího cíle započítat.

Bude tedy nezbytné tyto dva resorty oslovit s žádostí o jasné stanovisko. Pakliže již obec k třídění odpadů přistoupí, není podle názoru SMS ČR důvod, proč by si takto „získané“ odpady nemohla do třídícího cíle započítat.

Na závěr si dovoluji upozornit na metodické pokyny Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva životního prostředí, které v této souvislosti tato ministerstva vydala a z nichž tento text vychází. K dispozici jsou na webových stránkách příslušných resortů.

Barbora Fürstová

legislativní analytička SMS ČR

Článek si můžete pročíst v červnovém vydání zpravodaje SMSka. Celé číslo si přečtete v elektronické podobě zde. Archiv s předchozími vydáními si otevřete zde.