Strategie bez cíle. MŠMT rozdělilo vysokým školám přes 30 miliard bez ověřování přínosu rozdělených peněz
Ministerstvo školství rozdělilo vysokým školám více než 30 miliard korun na rozvoj bez jasně stanovených a měřitelných cílů, což znemožnilo ověřit skutečný přínos financí pro kvalitu výuky. Kontrola NKÚ odhalila, že vysoké školy často nedostatečně zdůvodnily potřebu dotací a v několika případech porušily pravidla čerpání, například nevyužíváním pořízených zařízení či nesprávným vykazováním výsledků projektů.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) rozdělilo přes 30 miliard korun na rozvoj vysokých škol, aniž by bylo jasné, jak konkrétně tato podpora zlepšila výuku. Jak se za tyto peníze zlepšilo vzdělávání a zda stát získal odpovídající hodnotu za peníze, totiž resort nesledoval. Nedostatky odhalil NKÚ i u projektů – vysoké školy například u devíti ze třinácti kontrolovaných projektů porušily podmínky poskytnutí dotace. Celkově resort podpořil 600 projektů napříč 26 veřejnými vysokými školami. Vyplývá to z kontroly NKÚ zaměřené na obnovu materiálně-technické základny vybraných vysokých škol1 v letech 2017 až 2023.
TISKOVÁ ZPRÁVA KE KONTROLNÍ AKCI č. 24/13 – 16. června 2025
MŠMT si před rozdělením peněz neurčilo, co přesně chce zlepšit, jak úspěch pozná nebo podle čeho bude výsledky hodnotit. Strategické dokumenty postrádaly konkrétní a měřitelné cíle – místo toho obsahovaly obecné formulace bez termínů, výchozích hodnot nebo ukazatelů dopadu. Resort tak nemohl ověřit, jak a jestli miliardy korun skutečně vedly ke zlepšení kvality výuky, nebo zda přispěly například jen k výstavbě a nákupům bez potřebného efektu. MŠMT při rozdělování peněz sledovalo jen parametry – často technické –, ze kterých neplyne, jak se zlepšila výuka. Jednalo se například o počet nových učeben, obestavěný prostor, celkovou užitkovou plochu a podobně.
Samotné peníze však byly využity na stanovený účel, ačkoliv ne bez některých nedostatků. V šesti případech z kontrolovaného vzorku projektů vysoké školy například dostatečně nezdůvodnily, proč konkrétní výukové prostory nebo nákladné přístroje potřebují, jak přesně je budou využívat a komu mají sloužit. V žádostech o podporu chyběla například informace o tom, kolik studentů a učitelů bude nové vybavení využívat nebo jak intenzivně. V jednom případě vysoká škola pořídila nákladné přístroje, které však nebyly dlouhou dobu využívány – jednalo se o „laboratorní stand“ za tři miliony korun, který nebyl využíván osm měsíců, a „systém pro detailní diagnostiku skalárních a vektorových polí“ s pořizovací cenou přes 17 milionů korun. Ten nebyl používán celý jeden rok.
NKÚ dále zjistil, že vysoké školy v devíti případech porušily pravidla čerpání dotací – například nezaslaly včas zprávy o průběhu projektů, nesplnily cílové parametry nebo uváděly ve zprávách neúplné či zavádějící informace.
Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad
NKÚ prověřoval Ostravskou univerzitu, Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava.
