Veřejné slyšení k desegregaci ve vzdělávání
„Desegregace vzdělávání je velké téma, kterému je třeba naplno se věnovat, a proto se koná k této otázce veřejné slyšení v Senátu. Zdařilá desegregace přináší ovoce v podobě zvyšování zaměstnanosti, snižování kriminality, příznivého dopadu na ekonomiku a posilování společenské soudržnosti,“ uvedl k veřejnému slyšení člen školského výboru Zdeněk Papoušek.
Cílem dnešního veřejného slyšení školského výboru bylo otevřít odbornou a politickou diskusi o překážkách a potřebách v oblasti desegregace, identifikovat dostupné nástroje a pojmenovat ty, které chybí. Odborníci se na setkání také shodli na doporučeních pro vládu a zákonodárce. Podle nich je nutná změna legislativy, financování a institucionální podpory. Doporučují rovněž nastartování spolupráce nejen mezi resorty, ale i školami a obcemi. Kromě toho navrhli vznik národní platformy pro systémové řešení.
„Není možné si nalhávat, že v České republice neexistuje segregace ve vzdělávání, ale také v bydlení. Musíme ji pojmenovat pravými slovy, a to, že segregace je především segregací etnickou. Romové, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách a děti navštěvující tzv. romské školy, se v těchto místech nachází právě proto, protože jsou Romové. Jejich přístup ke kvalitnímu vzdělání či bydlení je ovlivněný anticikanismem, předsudky, stereotypy, ale taky přístupem a rozhodnutím samotných romských rodičů. Státní politika v oblasti vzdělávání znevýhodněných dětí, včetně těch romských, by měla být komplexní a také založena na faktoru nedůvěry romských rodičů ve školské prostředí a instituce obecně,“ zdůraznila v úvodu veřejného slyšení zmocněnkyně vlády pro romské záležitosti Lucie Fuková.
Ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček k tomu dodal: „Problém segregace je systémový, segregace je strukturální problém ve vzdělávání v České republice a ten stav se po desetiletí nemění. Ve 129 školách je více než 33 procent žáků Romů, v 75 procentech jsou romští žáci v 31 školách v České republice. Problematické jsou také předčasné odchody ze vzdělávání – například v Karlovarském kraji jsou to 4,7 procenta dětí, která odejdou ze vzdělávání dříve než z deváté třídy, v Ústeckém kraji je to 7 procent.“
V Česku je stále přibližně 130 škol s vysoce nadprůměrným podílem romských žáků. Projekt Agentury pro sociální začleňování zahrnuje šest pilotních obcí, kde vznikají konkrétní plány desegregace. Jednou z nich je městská část Brno-sever, která aktivně připravuje desegregační opatření napříč celým vzdělávacím systém. Podle starosty této městské části Martina Malečka je cílem pokusit se snížit počet žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, tedy hlavně romské komunity.
