„Chtěl bych Vám pogratulovat ke jmenování předsedou Akademie věd České republiky,“ řekl Radomíru Pánkovi prezident Petr Pavel. Věda a výzkum jsou podle něho velkou prioritou. „Pokud je nebudeme podporovat, nebudeme schopni držet krok s dynamicky se rozvíjejícím světem. A my vidíme, že se velice rychle vyvíjí nejen v oblasti přírodních věd, ale i humanitních.
Prezident republiky dále uvedl, že Akademie věd, organizace zastřešující 54 výzkumných ústavů v celém spektru vědních oborů, má v tomto smyslu nezastupitelnou roli. A to nejenom ve zvyšování kvality domácího výzkumu, ale také v rámci koordinace se zahraničím. „Čeká Vás období, které bude plné aktivity, plné práce, a já Vám k tomu přeji hodně sil a hodně úspěchů,“ dodal.
Prezident Petr Pavel jmenoval Radomíra Pánka předsedou Akademie věd ČR 13. března 2025.
Akademický sněm vybral Radomíra Pánka 10. prosince 2024 už v prvním kole tajného hlasování (získal 128 z 242 hlasů). O pozici předsedy AV ČR usilovali také Jiří Plešek z Ústavu termomechaniky, David Honys z Ústavu experimentální botaniky a Libor Grubhoffer z Biologického centra. Pavel Baran z Filosofického ústavu svou kandidaturu před hlasováním stáhl. Akademický sněm sestává z ředitelů a ředitelek 54 pracovišť Akademie věd ČR, zástupců vědecké obce, vysokých škol, státních orgánů a průmyslu a obchodu.
„Nabízelo by se, abych hovořil o svých zkušenostech a vlastnostech, které bych uplatnil ve funkci předsedy. Především chci ale říct, že od doby, kdy jsem se rozhodl kandidovat, jsem mluvil s mnohými z vás a odnesl si jeden důležitý dojem – všechny nás spojuje zájem o silnou a sebevědomou Akademii věd,“ sdělil v prosinci ve svém kandidátském projevu Radomír Pánek. „Děkuji za podporu a důvěru a slibuji, že v příštích čtyřech letech udělám vše proto, abychom posunuli Akademii věd o pořádný krok kupředu,“ dodal po oznámení výsledků.
Čtyřleté funkční období Radomíra Pánka začíná 25. března 2025.
Radomír Pánek povede instituci v letech 2025–2029. Donedávna stál v čele Ústavu fyziky plazmatu AV ČR (1. února jej ve funkci vystřídal Tomáš Chráska). Je odborníkem v oblasti fyziky termonukleárního plazmatu a pokročilých technologií pro fúzní reaktory (tokamaky). V minulosti řídil instalaci tokamaku COMPASS. Od ledna 2024 je předsedou valného shromáždění evropského konsorcia EUROfusion, které koordinuje výzkum termojaderné fúze v Evropě, a je členem vědeckého a technického výboru Evropské komise EURATOM.
V letech 2020–2024 byl místopředsedou správní rady evropské agentury Fusion for Energy v Barceloně. Do roku 2023 zastával post zástupce Evropské unie ve vědecko-technickém poradním výboru projektu ITER, což je největší mezinárodní výzkumný projekt na světě.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
