Pozastavení americké pomoci hazarduje s životy. Podpora českých dárců je teď klíčová
Jen v našem případě podporuje americká vláda humanitární projekty na Ukrajině, v Sýrii, Demokratické republice Kongo nebo v Arménii. V naprosté většině případů se jedná o zásadní formy pomoci, které zajišťují základní výživu, přístřeší nebo dostupnost nezbytné zdravotní péče v oblastech zasažených ozbrojenými konflikty.
Další skupinou ohroženou zastavením pomoci jsou obránci lidských práv v Bělorusku, Venezuele a v dalších zemích, kde mohou být vězněni nebo jsou v přímém ohrožení života. Aktuálně je pro nás prioritou, abychom přerušením pomoci neohrozili životy lidí všude tam, kde by měl její výpadek katastrofální důsledky.
Potřebujeme nyní co největší podporu od našich dárců, říká Jan Mrkvička
„Humanitární pomoc i podpora lidských práv se bohužel z hlediska mnoha zemí stala především nástrojem zahraniční politiky,“ říká Jan Mrkvička, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni. „Abychom mohli i v dalších letech poskytovat humanitární pomoc na základě potřeb a nebyli závislí na vládách, které se řídí politickými preferencemi, potřebujeme co největší podporu od našich dárců. Díky jednotlivcům z Klubu přátel Člověka v tísni a dalším dárcům z Česka budeme schopni zabránit nejhorším dopadům zastaveného financování na lidi, kterým pomáháme,“ dodává Jan Mrkvička.
Přestože snad získáme dočasnou výjimku na projekty humanitární pomoci pro život zachraňující aktivity, jako je poskytování lékařské péče či distribuce vody a potravin, musíme hledat financování pro zajištění chybějící pomoci pro další tisíce ohrožených jedinců a skupin.
Podpora jednotlivců a firem už teď pomáhá zachraňovat životy a do budoucna její význam vzroste. „Díky Klubu přátel a českým dárcům budeme moci pomáhat také lidskoprávním aktivistům a nezávislým novinářům, kterým nebudou schopni pomoci naši mezinárodní partneři,“ vysvětluje Nadiia Ivanova, ředitelka Lidskoprávního oddělení.
Zásadní rána pro humanitární a rozvojovou pomoc ve světě
Americká pomoc je pro humanitární a rozvojovou pomoc ve světě zcela zásadní. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tvořila v roce 2023 americká oficiální rozvojová pomoc (ODA) 64,69 miliard dolarů, tedy 0,24 % hrubého národního důchodu (HND). To v podílu světové zahraničí pomoci představuje necelých 30%. Česko přispívalo v roce 2023 0,24 % HND (přestože její dlouhodobý závazek je 0,33% HND).
Bez započítání škrtů americké pomoci navíc podle OECD oznámilo snížení oficiální rozvojové pomoci v loňském roce osm bohatých zemí v celkové výši 17,2 miliard dolarů. Tři další země snížení plánují v příštích pěti letech. EU navíc navrhla v následujících dvou letech snížit prostředky o zhruba 2 miliardy eur. Německo a Francie, dva z velkých dárců, už loni zkrátily dohromady pomoc o téměř 3 miliardy eur. Současný trend tedy nasvědčuje tomu, že výdaje na humanitární a rozvojovou pomoc považují bohaté země za nadbytečné, přestože má pomoc zásadní podporu mezi jejími obyvateli, posiluje bezpečnost ve světě a otevírá obchodní příležitosti.
V konfliktních oblastech hrozí hladomor
Zmrazení amerického financování už teď vážně narušilo klíčové zdravotnické iniciativy, zastavilo monitorování šíření nemocí, očkovací kampaně či prevenci malárie, což vystavuje miliony dětí a zranitelných skupin zvýšenému riziku smrtelných chorob. Ukončení pomoci financované USA bude mít katastrofální důsledky zejména v konfliktních oblastech, kde se hroutí programy zajišťující potravinovou bezpečnost a hrozí hladomor. Uprchlíci přijdou o přístup k nezbytné pomoci a miliony lidí závislých na antivirotikách mohou přijít o kritické zásoby léků proti HIV, což může způsobit návrat epidemie.
Doufáme nicméně, že americká administrativa co nejdříve obnoví financování programů, které přispívají ke stabilitě a bezpečnosti ve světě.
