20.10.2022 06:32
Přeshraniční setkání ke spolupráci v oblasti lesnictví a rybářství
Czech Republic
Krajský úřad Kraje Vysočina
Eva Neuwirthová
První den na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity ve Vodňanech byl zaměřen na představení činnosti fakulty, jejího kvalitního přístrojového vybavení, vědecké činnosti a představení projektů na výzkum akvakultury, hydrobiologie, toxikologie, nemocí ryb a chovu ryb a raků.
Zástupce jednotlivých krajů zaujal projekt s názvem Nové polutanty v životním prostředí a jejich vliv na sladkovodní ekosystémy. Cílem tohoto projektu je komplexní výzkum osudu cizorodých sloučenin ve vodních a půdních ekosystémech a kritické hodnocení jejich vlivu na exponované organizmy a jejich společenstva. Nové, dosud chybějící informace mají klíčový význam pro ekonomicky smysluplné strategické plánování v oblastech čištění odpadních vod, úpravy pitné vody a managementu hospodaření v krajině.
Další zajímavý projekt, který probíhá ve spolupráci s Národní agenturou pro zemědělský výzkum, se nazývá „Osud vybraných mikropolutantů, které se vyskytují ve vyčištěné vodě a kalech z čistíren odpadních vod, v půdě.“ Pracovníci z Laboratoře environmentální chemie a biochemie na českobudějovické čistírně pěstují na záhonech s různými typy půd a rostliny, jako je kukuřice, salát, mrkev nebo cibule. Do některých záhonů umístili kompost vyprodukovaný v čistírně a část z nich je zalévána vyčištěnou odpadní vodou. Cílem výzkumu je průzkum osudu vybraných látek v půdě, případně rostlinách. „Kraj Vysočina financoval v této oblasti projekt Materiálová transformace čistírenských kalů na registrované hnojivo, kdy zpracovatel VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., divize Žďár nad Sázavou měla v tomto projektu za cíl využít čistírenský kal jako primární surovinu pro výrobu organického hnojiva, které je registrované a způsobilé k přímé aplikaci na zemědělskou půdu,“ doplňuje radní Kraje Vysočina za oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství, životní prostředí Pavel Hájek.
Závěr prvního dne patřil představení managementu v přírodní rezervaci Radomilická mokřina, kdy pozemky rezervace vykoupil Jihočeský kraj v rámci projektu CZ-SK SOUTH LIFE s názvem Optimalizace zajišťování managementu lokalit soustavy NATURA 2000 v Jihočeském kraji a na jižním Slovensku. Druhý den byl zaměřen na lesní hospodářství a ukázky praktické výuky Vyšší odborné školy lesnické a Střední lesnické školy Bedřicha Schwarzenberga Písek. V roce 2014 byla zřízena příspěvková organizace Krajské školní hospodářství Jihočeského kraje a doplňkovou činností této organizace je klasické rybářské, lesnické a myslivecké hospodaření na rybnících a v lesních porostech, kde souběžně probíhá praktická výuka studentů.
Zástupci pracovní skupiny Zemědělství a lesnictví byli pozváni na exkurzi do lesního polesí Hůrky. Zde je nejvíce zastoupenou dřevinou smrk (39 %), dále borovice, douglaska a pod 10 % je zastoupen i modřín a jedle. Z listnáčů dominuje dub letní i zimní – 11 %, buk zaujímá 6 %. Krajské školní hospodářství obhospodařuje 1 400 ha lesních porostů, z toho na polesí Hůrka je 672 ha v Lesním hospodářském plánu. Na polesí je pilařská výroba, bažantnice, demonstrační obůrky a uskladněna technika nakoupená z projektu LIFE, která pomáhá na managementu zvláště chráněných území, ale i v lese a na rybnících. Zástupci krajů si vyměnili zkušenosti s řešením následků kůrovcové kalamity a radní Kraje Vysočina dodává závěrem: „V celé České republice roste podíl lesů smíšených s převahou listnáčů. V Kraji Vysočina se v roce 2021 s podporou Ministerstva zemědělství podařilo vlastníkům lesů vysázet 17,1 milionu sazenic lesních dřevin na výměře 2 854 ha s dotační podporou ve výši 183,6 milionu korun. Z průzkumu u vybraných vlastníků lesů Kraje Vysočina, kteří mají schválený lesní hospodářský plán, vyplývá, že smrkem ztepilým je zalesněno méně než 50 % plochy.“
Více informací Eva Horná, odbor životního prostředí a zemědělství
Krajský úřad Kraje Vysočina
http://www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id=4116199&id_org=450008
