Místopředseda vlády ČR Marian Jurečka navštívil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
NÚKIB nachystal pro místopředsedu vlády několik praktických ukázek své činnosti. Jednou z nich byla prezentace TEMPEST, což je metoda ochrany utajovaných informací před možným únikem formou elektromagnetických signálů. Práce oddělení NÚKIB zaměřená na možnosti detekce akustických signálů pomocí optických kabelů v minulosti získala mezinárodní pozornost a projevily o ni zájem NATO i mnohé z aliančních členských zemí. Zástupci úřadu z odboru vládního CERT si také připravili krátké ukázky monitoringu kyberprostoru.
Ředitel NÚKIB Lukáš Kintr pak spolu s dalšími zástupci úřadu představili místopředsedovi vlády další plány rozvoje úřadu a také projekt BIVOJ připravený NÚKIB. Ten má za cíl posílit kyberbezpečnost státních orgánů a sjednotit bezpečnostní řešení pro provoz informačních systémů.
„Komunikace a spolupráce státních institucí je pro mě důležitým tématem v každé agendě, a platí to i pro kyberbezpečnost a útoky v kyberprostoru,“ řekl Marian Jurečka během jednání na NÚKIB.
Zástupci NÚKIB s místopředsedou vlády probírali také návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti, jednali ale také o platech státních zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Ředitel NÚKIB si zájmu Mariana Jurečky o úřad i agendu kyberbezpečnosti velmi váží. „Jsem rád, že pan místopředseda vlády Jurečka naše brněnské sídlo navštívil. I Česká republika denně čelí kybernetickým hrozbám a útokům a potenciální dopady takových incidentů jsou stále závažnější. Důležitost oboru kybernetické bezpečnosti tak logicky vzrůstá. Zájem politických představitelů o naši práci je pro mě potvrzením toho, že téma kyberbezpečnosti postupně dostává v politice místo, které mu náleží,“ uvedl po návštěvě Mariana Jurečky ředitel NÚKIB Lukáš Kintr.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vznikl v roce 2017 vyčleněním z Národního bezpečnostního úřadu. Aktuálně zaměstnává přes 300 lidí. Je ústředním správním orgánem pro kybernetickou bezpečnost, včetně ochrany utajovaných informací v oblasti informačních a komunikačních systémů a kryptografické ochrany, a pro veřejnou regulovanou službu Evropského programu družicové navigace Galileo. Mimo nastavování podmínek pro povinné subjekty se věnuje také vzdělávání veřejnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti a spolupracuje na tvorbě legislativy v rámci Evropské Unie.
