Vyjeďte s Erasmus+ a objevte svět! Program Erasmus+ je nejoblíbenější vzdělávací program v Evropě a každoročně se do něj zapojují desítky tisíc vysokoškoláků. Jedním z nich můžete být i vy!
Partnerské univerzity dát namísto toho Vzdělávací programy
Kdo může vyjet?
Erasmus+ není omezený věkem. Mobility Erasmus+ se může zúčastnit každý student zapsaný do akreditovaného bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu na Univerzitě Karlově. Během pobytu v zahraničí musíte být řádně zapsáni ke studiu (prezenčnímu či kombinovanému).
Jak dlouho můžete vyjet?
Na každé úrovni studia můžete čerpat až 12 měsíců programu Erasmus. Pro studenty magisterského studia na 5 či 6 let je tento limit dvojnásobný, tedy 24 měsíců. To znamená, že během studia můžete vyjíždět opakovaně, přičemž každý výjezd musí trvat minimálně 2 měsíce.
Typy výjezdů:
- Studijní pobyt: Objevte nové akademické prostředí a rozšiřte své znalosti.
- Praktická stáž: Získejte cenné pracovní zkušenosti v zahraničí.
- Krátkodobá doktorandská mobilita: Prohlubte své výzkumy na prestižních zahraničních univerzitách.
- Absolventská stáž: Přihlaste se ještě během studia a získejte zkušenosti po ukončení studia.
Finanční podpora:
Program je financován z fondu EU, takže během pobytu v zahraničí pobíráte stipendium. Výše stipendia se každoročně mění a závisí na typu mobility a cílové zemi.
Proč vyjet s Erasmus+?
- Získáte mezinárodní zkušenosti a nové přátele.
- Rozšíříte své obzory a zlepšíte své jazykové dovednosti.
- Zlepšíte své šance na pracovním trhu.
Nechte se inspirovat a vyjeďte s Erasmus+! Tento program vám otevře dveře do světa a přinese nezapomenutelné zážitky a cenné zkušenosti.
Odkaz zde https://www.lf1.cuni.cz/file/99849/zahr-staze-brozura-ok.pdf
Zahraniční přednášející
Máte zájem o to, aby na naší fakultě vystoupil zahraniční odborník a obohatil výuku tematickou přednáškou pro naše studenty? Není problém!
Vyplňte jednoduchý formulář a my vám s organizací rádi pomůžeme. Přivítání zahraničních přednášejících na naší fakultě je skvělou příležitostí pro rozšíření obzorů a získání nových perspektiv. Společně vytvoříme inspirativní prostředí pro naše studenty a posuneme vzdělávání na další úroveň.
https://www.lf1.cuni.cz/organizace-prednasek-zahranicnich-akademiku
Mezinárodní spolupráce, granty a vědecké projekty
Zde pak doplnit a revidovat prof. Lišková
Granty a vědecké projekty nejen se zahraniční účastí jsou důležitou součástí výzkumné činnosti a rozvoje naší fakulty. Jejich prostřednictvím se prohlubuje spolupráce s významnými partnery, která pak dále umožňuje výměnu zkušeností, know-how a nových poznatků v oblasti lékařství a vědy. Díky těmto aktivitám je fakulta schopna posouvat hranice poznání a přispívat k řešení aktuálních výzkumných otázek a problémů v oblasti zdravotnictví. S ohledem na finanční náročnost výzkumných projektů se v budoucnu předpokládá vyšší důraz na zahraniční zdroje. Z hlediska organizačního uspořádání se do vědeckovýzkumné činnosti fakulty promítlo vybudování několika infrastruktur s využitím Evropských strukturálních fondů, a to vznikem dvou center – Ústavu BIOCEV a Centra pokročilého preklinického zobrazování (CAPI). V budoucnu přispěje k rozvoji výzkumné činnosti 1. LF UK vybudování komplexu Kampus Albertov, na jehož realizaci se fakulta podílí společně s dalšími fakultami UK. Mimo výše uvedených institucionálních projektů se fakulta podílí na řešení mnoha úkolů z různých oblastí. Nejvíce externích projektů je získáváno od Agentury pro zdravotnický výzkum ČR, dalším významným poskytovatelem je Grantová agentura ČR. Dále jsou na 1. LF UK řešeny resortní projekty ministerstva školství, ministerstva vnitra, ministerstva průmyslu a obchodu či dalších. Fakulta je také zapojena do řešení projektů financovaných Evropskou unií. Významným zdrojem financování je Grantová agentura UK, jejíž projekty jsou určeny postgraduálním studentům. Za účelem účinného propojování výsledků základního a klinického výzkumu fakulta podpořila vznik tzv. M.D./Ph.D. programů, ve kterých se studenti doktorského studia zapojují zároveň do před atestační přípravy. Ve spolupráci s příslušnými institucemi se tak mohou uplatňovat a rozvíjet nejnovější vědecké poznatky ve zdravotnictví.
Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR)
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (1.LF UK) je jedním z klíčových partnerů NÚVR v oblasti onkologického výzkumu. Společně s dalšími špičkovými výzkumnými institucemi v Praze, Brně a Olomouci vytváříme síť zaměřenou na pokrokový výzkum, diagnostiku a léčbu nádorových onemocnění. 1. LF UK přispívá svou odborností a výzkumnými kapacitami k multidisciplinárnímu přístupu NÚVR. Naše fakulta aktivně podporuje vývoj nových metod a terapií, které posouvají hranice onkologického lékařství a zvyšují šance na úspěšnou léčbu pacientů.
Společným cílem je nejen získávání nových poznatků v boji proti rakovině, ale i vzdělávání a podpora mladých vědců, kteří budou formovat budoucnost onkologického výzkumu v České republice a za hranicemi. Tento projekt zahrnuje celkem 71 špičkových týmů z 11 institucí v Praze, Brně a Olomouci, podporovaných fakultními nemocnicemi a průmyslovými partnery. Cílem NÚVR je zlepšit diagnostiku a léčbu nádorových onemocnění, podporovat mladé výzkumníky, poskytovat expertízu a zvyšovat povědomí o významu výzkumu v onkologii.
Národní ústav pro neurologický výzkum
Národní ústav pro neurologický výzkum umožní spojit excelentní výzkumné týmy z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, Univerzity Karlovy, Masarykovy Univerzity a Akademie věd ČR. Odborníci se zaměří na špičkový výzkum poruch vývoje a stárnutí mozku, zahrnující nejen Alzheimerovu a Parkinsonovu nemoc, ale také například schizofrenii, vrozené neurovývojové poruchy u dětí. U těchto onemocnění se totiž jako možná příčina uvádí neurodegenerace a úhyn nervových buněk, stejně jako úrazy lebky a mozku spojené s kontaktními sporty. Například problematika neurodegenerace je v dnešní době aktuální zejména v kontextu pandemie covidu-19, která je spojena s rizikem vývoje následných neurologických a psychiatrických onemocnění. Existuje zde historická analogie k španělské chřipce, kterou následoval epidemický výskyt von Economovy encefalitidy s nárůstem parkinsonismu, což představovalo další devastující vlnu onemocnění. Ztráta čichu spojená s covidem-19 připomíná začínající Parkinsonovu nemoc, přičemž omezení či úplná absence čichu je jedním z příznaků. První studie ukazují, že covid-19 může být neurotropním virem, který může způsobovat poruchy a úhyn mozkových buněk,“ prozrazuje neurolog a profesor Robert Jech, jeden z hlavních výzkumných lídrů národního projektu Neurodegenerace a její etiopatogeneze za 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Cílem projektu je implementace moderních výzkumných metod, zvýšení kvality základního i aplikovaného výzkumu a modernizace infrastruktury zapojených pracovišť.
Národní centrum lékařské genomiky
Vedle Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), Fyziologického ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie se na výzkumu podílí také Národní centrum lékařské genomiky 1. LF UK. Zdejší výzkumná skupina pod vedením profesora Stanislava Kmocha analyzuje geny způsobující familiární (dědičné) kardiovaskulární choroby a poruchy mitochondriálního metabolismu. Metabolické choroby, zejména obezita a diabetes mellitus 2. typu, spolu s kardiovaskulárními onemocněními, jsou nejčastějšími příčinami morbidity a mortality v civilizovaném světě, včetně České republiky. ČR je na jednom z předních míst v EU v nárůstu obezity a diabetu a úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění je u nás stále vyšší než ve většině vyspělých zemí EU.
