Budoucí pevninský terminál Stade se nachází na území spolkové země Dolní Sasko, zhruba na polovině cesty po Labi z Hamburku k ústí Severního moře. Vedle strategické polohy je výhodou terminálu i fakt, že je přístupný největším LNG tankerům o délce 345 metrů a jeho součástí budou i velké plynové zásobníky.
„Neustále pracujeme na tom, abychom České republice zajistili tu nejlepší možnou budoucnost naší energetiky. To znamená, že pokračujeme v opatřeních na její modernizaci jako rozvoj jaderných bloků nebo ve zlepšování investičního prostředí pro obnovitelné zdroje, ale také v opatřeních na posílení energetické bezpečnosti jako rozšíření kapacity TAL, které nás zbaví závislosti na ruské ropě. Věnujeme se také vyjednávání o dodávkách plynu, které nahradí dovoz z Ruska či investicím do plynové infrastruktury v podobě zásobníků a potrubí,“ vyjmenovává ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Zásadní součástí toho všeho jsou i kapacity na dovoz zkapalněného zemního plynu ze zámoří. Po zajištění kapacity v plovoucím LNG terminálu v Nizozemsku se nám loni na podzim ve spolupráci s ČEZ podařilo zajistit kapacitu i v prvním německém pevninském terminálu Stade. Za tři roky od dnešního zahájení jeho výstavby, se bude podílet na pokrývání více než čtvrtiny dnešní české spotřeby. Díky své výhodné poloze může přispět i ke snížení poplatků za dopravu plynu do České republiky.“
„Situace na trhu s plynem v Evropě se postupně stabilizuje, ale musíme být připraveni na případné další výkyvy. Těší nás, že i díky spolupráci české a německé vlády a vstřícnosti našich partnerů ze společnosti Hanseatic Energy Hub, můžeme dnes být i u zahájení výstavby prvního pevninského terminálu v Německu ve Stade. Jedním z klíčových prvků pro přechod k bezemisní energetice budou v příštích letech v kombinaci s obnovitelnými zdroji také plynové elektrárny vyžadující stabilní dodávky paliva, které mohou poskytnout právě terminály LNG. Česká republika si tak díky kapacity ve Stade zajistí dlouhodobé dodávky LNG a zároveň později možnost získávat po konverzi terminálu bezemisní plyny,“ uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Celková roční kapacita po dokončení bude 13,3 miliard kubíků plynu, z toho 1,3 miliardy připadne na krátkodobé spotové kontrakty. Zhruba 90 % kapacity si rezervovaly velké evropské energetiky, vedle ČEZ ještě němečtí hráči EnBW a SEFE. V první fázi bude sloužit k dovozu a zpracování LNG, syntetického zemního plynu (SNG) a biometanu, následovat má i zpracování uhlíkově neutrálního amoniaku jako přepravního média pro zelený vodík. Akcionáři Hanseatic Energy Hub jsou společnosti Buss Group, Partners Group, Enagás a Dow.
„Po šesti letech plánování a povolování nyní začíná fáze výstavby. Jsme hrdí na to, že ve Stade vzniká první německý pozemní terminál – jedná se nejen o velký německý, ale také o velký evropský projekt. Soukromě iniciovaný a financovaný projekt těží z rozsáhlých zkušeností našich akcionářů. Partners Group je jedním z největších soukromých investorů v sektoru infrastruktury. A Enagás, přední evropský provozovatel terminálů LNG, převezme provozní odpovědnost a spojí se s Dow, ideálním průmyslovým partnerem na místě ve Stade. Buss Group sehrála klíčovou roli iniciátora v posunu projektu vpřed a při sbližování akcionářského týmu,“ říká Jan Themlitz, předseda představenstva Hanseatic Energy Hub.
Česká republika má v terminálu Stade pronajatou kapacitu na 15 let, s možností prodloužení až na 25 let právě v souvislosti s budoucím využíváním zeleného vodíku. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň transakci podpořilo uzavřením zajišťovací smlouvy s ČEZ, podobné jako v případě terminálu v Eemshavenu. ČEZ pro Česko v terminálu Stade zajistil kapacitu 2 miliardy kubických metrů plynu ročně, což představuje více než čtvrtinu loňské roční spotřeby ČR. Ta v posledních letech setrvale klesá. Ještě v roce 2021 spotřebovali Češi 9,4 miliardy kubíků, o rok později už jen 7,5 miliardy a loni dokonce jen 6,7 mld. m3. Meziročně se tak v roce 2023 podařilo uspořit dalších cca 800 milionů kubíků, tedy přes 10 procent. Role zemního plynu při transformaci české energetiky bude ale významná i v dalších letech, v teplárenství pomůže s nahrazováním uhlí a v případě elektřiny půjde o výrazný prvek udržování stability sítě pomocí paroplynových elektráren.
