Cesta k lepší dostupnosti nových léků v Česku: co je potřeba změnit?

Jak si stojí Česká republika ve srovnání s ostatními evropskými státy v dostupnosti nových léčiv?

Co pro pacienty v ČR znamená sedmé místo ve WAIT reportu?

Proč někteří čeští pacienti nemají přístup k lékům, které potřebují?

V ideálním světě by lék vstoupil do systému v plné šíři indikací schválených Evropskou lékovou agenturou, aby z něj mohli profitovat všichni pacienti, pro něž je určen. Realita je však taková, že v Česku je plně dostupných pouze 17 procent nových přípravků uvedených na trh za poslední čtyři roky podle WAIT reportu. Přístup pacientů k většině nových léčiv je různými způsoby omezen. Například indikační omezení: někdy je omezení indikací, které budou hrazeny rozhodnutím farmaceutické společnosti, ať už z důvodu výrobních kapacit, nebo obchodní strategie, jindy jsou překážkou příliš restriktivní pravidla českého systému veřejného zdravotního pojištění, která zahrnují například přísné limity ochoty platit, nebo rozpočtová omezení. Vliv mívá také omezení předepisování léčiva jen na vybrané skupiny odborníků, která stanoví Státní ústav pro kontrolu léčiv.

To může mít medicínské opodstatnění, ale v některých případech vidíme, že ČR uplatňuje výrazně restriktivnější přístup než okolní státy.

Jak se tato omezení projevují v praxi?

Co by se mělo zlepšit, kde vidíte největší prostor?

Měl by se tedy změnit systém stanovování cen a úhrad léčiv?

Řada odborníků na zdravotnictví upozorňuje, že český systém bude mít v brzké době problémy právě se svou udržitelností a financováním. Kde jsou podle vás největší úskalí a jak systému reálně pomoci?

http://aifp.cz/cs/cesta-k-lepsi-dostupnosti-novych-leku-v-cesku-co-j