Informace ve věci správného chování a následných kontrol v souvislosti s vyhláškou upravující výši teploty v budovách

Ministerstvo po posouzení žádosti poskytuje žadateli podle § 4 a § 14 odst. 7 písm. c) zákona v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením následujícího stanoviska sekce energetiky ministerstva.

Návrh vyhlášky stanovuje průměrné teploty vnitřního vzduchu tak, aby byly zachovány minimální požadavky na tepelnou pohodu a dodávku teplé vody při omezení nebo úplném ukončení dodávky zemního plynu do ČR. Záměrem je, aby návrh vyhlášky platil pouze po omezenou dobu v průběhu otopného období, během kterého lze očekávat nedostatek zemního plynu. Mimo toto období zůstává v platnosti vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům (dále jen „vyhláška č. 194/2007 Sb.“) a která již určuje průměrné teploty vnitřního vzduchu.

Povinnost řídit se návrhem vyhlášky, tedy zajistit požadované průměrné teploty vnitřního vzduchu, se vztahuje na stavebníka, vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek (SVJ) nebo správce, pokud SVJ nevzniklo, a to na úrovni celé budovy prostřednictvím vyregulování otopné soustavy. Za dodržení teploty stanovené návrhem vyhlášky tak není zodpovědný přímo obyvatel bytu, a nebude tedy ani kontrolovanou osobou. Případnou kontrolu ustanovení návrhu vyhlášky bude provádět Státní energetická inspekce (dále jen „SEI“). Kontrola však bude prováděna pouze na podnět, nebude docházet k plošným kontrolám v tom smyslu, že by kontroloři chodili po domácnostech a kontrolovali „přetopenost“. V této souvislosti je nutné doplnit, že způsob provádění kontrol se nebude nijak lišit od současného stavu, kdy je kontrolováno dodržování povinností stanovených vyhláškou č. 194/2007 Sb. Samotná kontrola je prováděna pomocí teploměru odstíněného vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění, který je umístěn uprostřed půdorysu místnosti ve výši 1 m nad podlahou a který teplotu měří v průběhu jednoho dne. Je předpokladem, že případná kontrola bude respektovat izolaci a karanténní opatření spojené se šířením COVID-19. K případnému nahlížení do zdravotní dokumentace nevidíme důvod.

Kontroly v rámci SEI provádí na území ČR přes 60 kontrolorů, kteří však provádějí kontroly v celém rozsahu stanoveném zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (mj. kontroly průkazů energetické náročnosti budov, energetických auditů a posudků a energetických specialistů). Dle naších informací nebudou na provádění kontrol teplot vnitřního vzduchu z celkového počtu kontrolorů speciálně vyčleněni žádní kontroloři a ani nedojde k přijetí nových kontrolorů. V této chvíli není možné predikovat rozpočet vymezený pro kontrolu, jelikož není znám konečný rozsah návrhu vyhlášky.

Návrh vyhlášky byl připraven v souladu s právními předpisy vydanými Ministerstvem zdravotnictví, které stanovují např. teploty na pracovištích, v prostorech pro děti a mladistvé a ve zdravotnických zařízeních.

Co se týče studií, lze zmínit např. studii Světové zdravotnické organizace k doporučeným podmínkám v lidských obydlích, která na základě metaanalýzy provedených výzkumů dochází k závěru, že teploty pobytových prostor na úrovni ≥18°C nepředstavují riziko pro zdraví obyvatel. Uvádíme dále, že obdobné požadavky na teplotu jsou stanovené v Německu nebo Velké Británii.

Obecně je třeba uvést, že návrh vyhlášky je stále ve fázi příprav a dále se o něm jedná jak s odborníky, tak dalšími relevantními subjekty. Finální verze návrhu vyhlášky tedy může oproti současné pracovní verzi, doznat změn. Proto ani není v této chvíli možné přesně určit úsporu energie, kterou návrh vyhlášky může přinést, a to s ohledem na stále nejasný rozsah návrhu.

Problematika rozúčtování nákladů na vytápění, která využívá také Vámi zmíněné „korekce“ není návrhem vyhlášky řešena. Rozúčtování nákladů na vytápění v bytových domech s dálkovým topením se provádí podle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů a podle jeho prováděcí vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, ve znění pozdějších předpisů. Při rozúčtování se náklady na vytápění rozdělí na základní a spotřební složku, kde se základní složka rozpočítá podle podlahové plochy jednotlivých bytů. Pro určení výše spotřební složky se vychází z náměrů měřidel zpravidla umístěných na otopných tělesech a k těm se následně použijí Vámi zmíněné korekce a výpočtové metody zohledňující rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou. Tím se dosáhne toho, že rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy nepřekročí u příjemců služeb limitní hodnoty, čímž by měl být tento způsob rozúčtování nákladů spravedlivější. Oba výše zmíněné právní předpisy jsou v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, na které doporučujeme se s podnětem na změnu způsobu rozúčtování nákladů obrátit.