Díky novému projektu mohou pracovníci NZDM v Brně pomoci většímu počtu dětí a mladistvých ohrožených sociálním vyloučením
Překonat problémy spojené se sociálním vyloučením pomáhá celkem 105 dětem a mladistvým projekt Rozšíření kapacit sociální služby NZDM v Brně. O tom, s jakými potížemi se děti potýkají a jak je služba může nasměrovat na správnou životní cestu, nám řekli pracovníci NZDM v Brně Tereza Zachová, Kateřina Kynclová a Robert Hořava.
S jakými potížemi za vámi klienti nejčastěji přicházejí?
Často s nimi řešíme nejrůznější konfliktní situace – děti a mladistvé mohou trápit rozpory s rodiči, vrstevníky ale i například střety s policií. Mnohdy s námi řeší také obtížné životní události, jakými je rozvod rodičů, domácí násilí, vážné onemocnění jednoho z rodičů nebo ventilování negativních emocí skrze sebepoškozování. Děti a mladiství za námi přicházejí i s problémy jako je zanedbávání ze strany rodičů, nezaměstnanost rodičů a nízký příjem v domácnosti. Mnoho z nich tráví svůj volný čas v ulicích a parcích, kde se sdružují do vrstevnických part, nenavštěvují žádné volnočasové kroužky, experimentují s návykovými látkami a tráví dlouhé hodiny na telefonech a počítačích. Často pak také mají brzké sexuální zkušenosti a provozují nechráněné sexuální aktivity.
Bavíme se tu o mladistvých, kteří jsou nějakým způsobem sociálně vyloučeni. Formy sociálního vyloučení jsou různé – ekonomické, sociální, ale může jít o vyloučení i z důvodu sexuální orientace, etnicity, vyznání nebo třeba kvůli nějakému handicapu. S jakou formou se při práci setkáváte nejčastěji?
V naší práci se nejčastěji setkáváme právě s ekonomickou a sociální formou vyloučení. Našimi klienty jsou z přibližně sedmdesáti procent děti z romských rodin, které žijí v nízkopříjmových domácnostech a nevyhovujících podmínkách. Rodiče jim mnohdy nevěnují pozornost, musí také často čelit rasistickým poznámkám a je pro ně obtížné získat lepší zaměstnání a ubytování. Setkáváme se i s dětmi vyčleněnými kvůli sexuální orientaci, ale ne až v takové míře. O těchto tématech se navíc klienti nerozpovídají hned při první návštěvě, takže jsou problémy tohoto typu hůře identifikovatelné.
Jak si k vám děti a mladiství hledají cestu?
Jednou z forem, jak se o nás děti a mládež mohou dozvědět, je v rámci terénních programů, kdy je potkáváme v blízké lokalitě našeho klubu. Nejčastěji to jsou hřiště, parky nebo okolí hlavního nádraží. Snažíme se s nimi navázat vztah a vysvětlit jim, co naše služba nabízí a s čím jim můžeme pomoci. Dozvídají se o nás i přes své kamarády a vrstevníky, kteří je do klubu dovedou. Bohužel, každé dítě si o pomoc říct nedokáže. Často si ani neuvědomují, že je jejich chování nebo podmínky, ve kterých žijí, ohrožující. Od toho je tu naše služba. Snažíme se s klienty navázat vztah a vytvořit bezpečný prostor, kde se časem začnou cítit dobře a nebudou se bát o svých problémech mluvit.
Jaké služby tedy dětem poskytujete?
Dětem a mladistvým nabízíme například možnost terapie, poradenství a provádíme krizovou intervenci. Organizujeme pro klienty různé sportovní a tvořivé aktivity. Zároveň se dětem snažíme pomáhat i při uplatňování jejich práv a obstarávání osobních záležitostí – doprovázíme je na úřady, poskytujeme jim informační servis a pomáháme jim jednat s různými institucemi. Zprostředkováváme dětem také kontakt se společenským prostředím, organizujeme pro ně výlety a návštěvy kulturních akcí.
Máte nějaký přehled o tom, kolik dětí a mladistvých, kteří jsou sociálně vyloučeni, se v Brně a jeho okolí nachází?
V našem zařízení jsme průzkum, který by pokryl celé Brno, nedělali. Kvalifikovaným odhadem se v Brně pohybuje minimálně 1800 sociálně vyloučených dětí, mládeže a mladých dospělých. Z naší statistiky vychází, že původní služba (bez zapojení projektu) poskytla v minulém roce pomoc 122 klientům, kteří bydlí v centru Brna. Dochází k nám však i klienti, kteří jsou z větší vzdálenosti, například z brněnských ubytoven. Minulý rok jsme kvůli našim personálním kapacitám museli zrušit naši terénní službu, díky projektu ale začala opět úspěšně fungovat.
V informacích o projektu se píše, že budete s osobami z cílové skupiny pracovat na rozvoji životního stylu přijatelného jak pro ně, tak pro společnost. Co konkrétně si pod tím můžeme představit?
Budeme se snažit eliminovat chování, které je rizikové jak pro děti a mládež, tak i pro společnost. Pod tuto definici spadá například užívání návykových látek, agresivita a rizikové sexuální chování. Dále se budeme snažit motivovat klienty ke studiu a zapojení se na trhu práce, ideálně s ohledem na jejich zájmy a silné stránky. Klienti se na klubu učí například průběh různých typů interakci a sociálních situací, což jim v budoucnu pomůže lépe se orientovat ve společenském prostředí. Mezi konkrétní aktivity pak patří například individuální poradenství, workshopy, přednášky a specifická prevence.
