Mikrocertifikáty zlepší pozici jejich absolventů na pracovním trhu
Univerzita Karlova hostila mezinárodní konferenci zaměřenou na mikrocertifikáty v českém vysokoškolském prostředí. Jedná se například o kratší jednosemestrální kurzy s přímou vazbou na aplikační sféru, které zaručí jejich absolventům lepší uplatnění a konkurenceschopnost na trhu práce.
Koncept zavedení mikrocertifikátů je nyní řešen všemi veřejnými vysokými školami v České republice v rámci projektu Národního plánu obnovy (NPO). S danou problematikou je spojena řada otázek, na něž se účastníci konference snažili nalézt odpovědi.
„Mikrocertifikáty jsou zcela novým formátem vzdělávací činnosti a rádi bychom ho představili ve velmi širokém pohledu, včetně zahraničních zkušeností, ale také poznatků z našich ministerstev, která se zavádění tohoto formátu věnují. Budeme hovořit o konkrétních zkušenostech, které máme s pilotním zaváděním, a o potenciálu, který v mikrocertifikátech vidíme,“ zahájila konferenci rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. Mikrocertifkát stručně popsala jako takový malý dílek ve vzdělávací činnosti, který lze realizovat na vysoké škole, a ideálně ještě ve spolupráci s konkrétními aplikačními partnery z řad soukromých firem či institucí, s cílem trvale zlepšit uplatnění na trhu práce. „Právě to je důvod, proč chce Evropská unie zavádět mikrocertifikáty uznatelné napříč Evropou – abychom naše obyvatele udrželi fit pro pracovní trh,“ vysvětlila rektorka.
„Mikrocertifikáty jsou skvělé tím, jak dokonale propojují a prohlubují spolupráci mezi akademickou půdou, státní správou a firmami,“ shrnula Radka Wildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT ČR, s tím, že Univerzita Karlova sice koordinuje celý projekt zavádění mikrocertifikátů, ale k tomu, aby byl úspěšný a efektivní je třeba aktivní zapojení všech šestadvaceti vysokých škol v Česku, což se podle ní daří.
„V následujících letech očekáváme ještě větší změny na trhu práce, než jaké probíhají už nyní. Víme, že do roku 2027 bude potřebovat školení pro nové dovednosti šest z deseti zaměstnanců v EU. Mickrocertifikáty proto mohou být skvělým nástrojem, které pomohou lidem se profesně přeorientovat či si doplnit vzdělání – pokud se celý systém mickrocertifikátů správně připraví. Zatím je o nich ve společnosti jen malé povědomí,“ přiznala první řečnice Agnieszka Jelnicka, referentka Generálního ředitelství pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu při Evropské komisi. Její úřad podle ní nyní připravuje doporučení a kritéria, jež je třeba při zavádění mikrocertifikátů sledovat, aby byly přenositelné a uplatnitelné v rámci celé Evropské unie. „Zásady pro jejich zakládání a vydávání jsou kvalita, transparentnost, relevance, závaznost, přenosnost, udržitelnost, autenticita a přínosnost nejen pro pracovní trh, ale také veřejná prospěšnost,“ uvedla Agnieszka Jelnicka, jež se na knferenci připojila online.
Bart Lamboo z organizace Npuls představil pilotní projekt, který se věnoval zavádění mikrocertifikátů na vysokých školách v Holandsku. „Od roku 2021 se ho zúčastnilo 34 škol, které na něm oceňují zejména sdílení znalostí a výměnu zkušeností, což se zejména v posledním roce projevilo nárůstem počtu mikroakreditací nejrůznějších vzdělávacích programů. Soukromé firmy a zaměstnavatelé je stále více oceňují jakožto důležitý nástroj pro rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace,“ popsal šéf projektu Npuls. S tím, že zaměstnavatelé nutně nepotřebují nové studijní programy, ale hledají prokázatelnou kvalitu a využitelnost. „Výhodou mikrocertifikátů je, že mohou být zaváděny a rozvíjeny rychleji než klasické studijní programy, a lépe tak vyhovují rychle se měnícímu pracovnímu prostředí a vzdělávacím potřebám specialistů. Zaměstnavatelé či jednotlivci si mohou navíc navrhnout konkrétní vzdělávací cestu napříč různými kurzy a institucemi, protože mikrokredity zajišťují, že dosažené studijní výsledky jsou uznávány i jinde. To také vytváří příležitosti stavět na dříve získaných znalostech, dovednostech a postojích,“ řekl Bart Lamboo.
