Historik Michal Cáp připravil přednášku s názvem „Povinná vojna“ a dvakrát s ní vystoupil ve Vzdělávací tramvaji, která byla součástí akce „Korzo Národní“ na pozvání Spolku studentů historie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Popsal genezi a vývoj povinné vojenské služby i všeobecné branné povinnosti v českých zemích. Posluchače doprovodil od dob Francouzské revoluce přes zavedení povinné služby v habsburské monarchii roku 1868, zkušenosti obou světových válek, meziválečného i komunistického Československa až po její zánik na konci roku 2004. Věnoval se i současnému oživení zájmu o fenomén povinné služby v době ruské invaze na Ukrajinu. Veřejnost se mohla seznámit i s projektem VHÚ Praha na shromažďování a digitalizaci památníků mužů konajících povinnou vojenskou službu s názvem Památníky z vojny aneb cesta do vojákovy duše.
Prokop Tomek se pro Českou televizi věnoval především roli bezpečnostních orgánů v době pádu komunismu a byl též dotázán na svou osobní zkušenost z demonstrace 17. listopadu 1989. Shrnul i výsledky polistopadového vyšetřování zákroku bezpečnostních složek. Ve vstupu pro televizi Prima dostal za úkol přiblížit situaci v Československé lidové armádě a její možné zapojení do událostí.
V rozhovoru pro Český rozhlas plus zveřejnil i nová zjištění týkající se osudu ostatků studentských představitelů, zastřelených 17. listopadu 1939. Podle poválečné výpovědi gestapáka Fritze Kiesewettera měla být těla převezena k anonymnímu spálení do libereckého krematoria. Gestapo se chtělo nepochybně pojistit proti dalším nepokojům v případě veřejných pohřbů obětí.
Tomáš Jakl v přímém vstupu České televize popsal svou účast na demonstraci 17. listopadu 1989 a svou úlohu při vyšetřování zásahu.
http://www.vhu.cz/vhu-praha-pripomina-listopadove-udalosti-ve-verejnem-prostoru
