K podzimu na Vysočině neodmyslitelně patří Bramborářské dny. Havlíčkův Brod letos hostil už 33. ročník

Mezi hosty odborného semináře byl i ministr zemědělství Marek Výborný, který uvedl: „Brambory patří k tradiční typické české produkci a asi si nedovedeme úplně představit, jak by Česká republika bez brambor vypadala“. Mluvil o podporách této komodity z evropských a národních zdrojů a pěstitele brambor vyzval k většímu sdružování do organizací producentů, což jim podle jeho názoru umožní vyjednat lepší prodejní podmínky. Přítomným zemědělcům sdělil mimo jiné, že v letošním roce nebudou vypláceny zálohy na přímé platby, ale rozhodnutí budou vydávána co nejdříve. Zároveň přislíbil zachování kofinancování evropských peněz z národních zdrojů ve výši 65 procent. Sdělil, že pro naše zemědělce je nepřijatelné, aby byla výrazně omezována spotřeba přípravků na ochranu rostlin, protože už v současné době patří jejich spotřeba v česku k nejnižším v Evropské unii.

Ministr Výborný také předal ceny žákům, kteří uspěli v celorepublikové soutěži středních škol s názvem Bramborový květ Vysočiny 2023. Tato soutěž probíhala na Školním statku Humpolec, kde museli žáci prokázat kompletní znalosti o bramborách, od výživy brambor přes mechanizaci při pěstování brambor a poznávání odrůd brambor až po překlad odborného textu do anglického jazyka. Soutěže se zúčastnilo celkem 12 středních škol. Nejlépe se umístil Matěj Vejvančický ze Střední školy zemědělské a potravinářské Klatovy, druhé místo vybojoval Lukáš Jenča z VOŠ a SzeŠ Benešov a třetí místo patřilo Tadeáši Jantačovi z pořádající ČZA Humpolec.

Letošní úrodu brambor okomentoval přítomným předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Zdůraznil, že vlivem nepříznivého počasí se urodilo o 15 až 20 procent méně brambor než vloni, a nastínil, že jejich nedostatek pocítíme na trhu zjara. Při prodeji ve velkém teď pěstitelé za kilogram brambor dostávají okolo sedmi korun, což je více než předchozí dva roky a mohlo by to oživit zájem o jejich pěstování. Na druhou stranu kvůli dražším bramborám v obchodech by ale mohla klesnout jejich spotřeba, která v současné době představuje 65 kg na člověka a rok. 

Česká republika není dlouhodobě v pěstování konzumních brambor soběstačná. Podle Josefa Králíčka pokrývá domácí produkce spotřebu pouze ze tří čtvrtin a ročně se obvykle dováží okolo 150 000 tun brambor. Rozloha bramborových polí v porovnání s loňskem klesla o 3,4 procenta. Chladné jaro zdrželo sázení brambor hlavně na Vysočině. Čeští zemědělci měli letos brambory na 20 947 hektarech polí, dalších skoro 6 000 hektarů brambor bylo produkováno drobnými pěstiteli na zahradách.

Další přednášející z řad odborníků na pěstování brambor zhodnotili pěstování brambor v letošní sezoně. Hlavně se zabývali budoucností bramborářství např. používáním přípravků na ochranu rostlin, legislativou nebo odbytem. Kraj Vysočina na místě prezentoval vlastní sérii skládacích letáků s propagací zemědělských komodit s názvem Chutě Vysočiny a také přivezl oblíbené sýry a uzeniny vyrobené na Školním statku v Humpolci.

• Více informací Eva Horná, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
• [email protected]