Pochody v dešti, vojenský budíček i spousta úkolů. Náročný Army Camp POKOS přesto vzbudil nadšení

Už první den táborníky přesvědčil, že být vojákem znamená pořádný zápřah. Za vydatného deště je čekal 12 kilometrový pěší přesun ze Slatiňan a hned ráno stmelovací aktivity včetně společné hry v angličtině.

„Táborníci byli rozděleni do čtyř družstev z dětí různého věku, která mezi sebou soutěžila po celou dobu tábora. Program byl vždy přizpůsoben věkovým skupinám i počasí. Pokud někdo nebyl úplně fyzicky zdatný, vymysleli pro něj organizátoři alternativu, aby neměl pocit, že není platným členem týmu,“ říká kapitánka Tereza Kembická z KVV Pardubice, která měla na starosti organizaci vojenské části tábora.

Podle Kembické bylo smyslem tábora upevnit v dětech smysl pro řád a povinnosti a naučit je samostatnosti. „Nedělali jsme z nich malé vojáky, ale základní povinnosti, které od nich táborový řád vyžadoval, musely dodržovat. Ať už šlo o budíček za zvuku trombonu, ranní rozcvičku, pravidelný úklid ve stanu, pomoc s přípravou snídaně, mytí nádobí či přípravu dřeva pro oheň,“ dokládá.

Děti si také odnesly spoustu zážitků a cenných zkušeností: Už vědí, jak poskytnout první pomoc, dokážou se zorientovat v terénu a podle hvězd, přežily by v přírodě, zvládnou rozdělat oheň pomocí křesadla a březové kůry, zamaskovat se tak, aby je nikdo neviděl, bezpečně manipulovat s ruční zbraní i vyčistit vodu v případě nouze.

Přežití je o spolupráci, disciplíně, rozvaze i podpoře v týmu

Děti dneška mají zkušenosti hlavně s počítačovými hrami nebo z televize. Podle kapitánky Kembické ale na táboře brzy zjistili, že dojít do cíle a splnit všechny úkoly je úplně o něčem jiném: o spolupráci, disciplíně, rozvaze, podpoře a důvěře ve vlastní tým.

„Zjistí, že když z jejich oddílu někdo není fyzicky zdatný, kamarád mu pomůže třeba tím, že mu vezme batoh. Přijdou na to, že i takový člověk je pro tým důležitý, protože zase umí velmi dobře něco jiného. Nakonec pochopí, že každý ve skupině je něčím prospěšný. I vtipálek je důležitý, protože v krizi dodá dobrou náladu,“ říká.

Guláš v polní kuchyni i běh labyrintem

Kromě tradičních vojenských aktivit na děti čekala řada zajímavostí. Ve spolupráci s klubem OK Lokomotiva Pardubice si vyzkoušely orientační běh labyrintem, členové tohoto klubu dětem také vysvětlili nejen práci s mapou, ale zapojili je i do opravdové orientační soutěže. Nechyběla ani střelba z airsoftových zbraní či vaření guláše v pravé vojenské polní kuchyni.

Astronomický ústav Ondřejov jim připravil přednášku o padajících hvězdách a meteoritech a děti posléze ve skupinových rojnicích pročesávaly blízké pole, kde si vyzkoušely hledání meteoritů v praxi. Nalezené repliky si mohly ponechat. V neposlední řadě si užily přednášku psovodů Vojenské policie, kteří i se svými čtyřnohými svěřenci předvedli výcvik poslušnosti, vyhledávání drog a ukázku obrany.

„Mám za sebou více než dvacet dětských táborů, z toho jedenáct v pozici hlavní vedoucí. Předchozí měly převážně civilní charakter. V minulém roce nás přijeli navštívit vojáci z KVV Pardubice s celodenní ukázkou military charakteru. To nás inspirovalo k vytvoření pilotního projektu ve spolupráci s armádou, který byl na vojenských činnostech přímo založen. Děti byly z celého tábora nadšené, a to je pro mě to nejdůležitější. Odměnou pro nás všechny pak byla poznámka jedné účastnice, kdy se zeptala, jestli příští rok nechceme udělat tábor třítýdenní,“ prozradila hlavní vedoucí tábora Hanka Shánělová.