Monika Wikarská se jako vědkyně narodila. Už od útlého věku ji prý fascinovalo zkoumat věci a zjišťovat, jak svět okolo funguje.
Už od dětství to mám tak, že když objevím něco nového, chci to do hloubky prozkoumat. Snažila jsem se vždycky si všechno vyrobit sama,” říká s úsměvem a vzpomíná například na snahu o vyrobení vlastního magnézia.
Jinak tomu nebylo ani na střední škole, kdy se začala zajímat o kosmetické produkty. „Ještě než jsem si něco vůbec koupila, chtěla jsem porozumět složení, abych si mohla vybrat kosmetiku vhodnou pro mě. Zjistila jsem ale, že na obalech moc informací není. Takže jsem si začala podrobnosti dohledávat a zjistila, že jsou někdy informace dost protichůdné. Řekla jsem si proto, že si nastuduju chemii a zkusím něco vyrobit sama,” popisuje začátky své kosmetické značky Wikarská. K mýdlu a pleťovému krému postupně přibyl například i deodorant a také množství spokojených zákazníků z řad kamarádů a známých. „Podle zpětné vazby jsem zjistila, že moje kosmetika funguje mnohem lépe než komerční produkty,” dodává.
Nové produkty i výzkumné projekty
Momentálně se Monika Wikarská věnuje především zajištění stabilní výroby v kvalitě, kterou požaduje. „Výroba je stále palčivá otázka. Nyní komunikuji s několika firmami, které by mohly kosmetiku vyrábět,” potvrzuje a dodává, že až díky tomu si uvědomila, že složení produktů je poměrně složité. “Nikdy mi to nepřišlo, když jsem si je vyráběla sama,” dodává s úsměvem. Jakmile se podaří zajistit výrobu, ráda by uvedla na trh čtyři nové produkty. „Budou to produkty pleťové řady. Za ty roky jsem vyzkoušela stovky formulací a tyhle čtyři svou funkčností výrazně vyčnívaly,” vysvětluje, proč padl výběr právě na ně.
Věří, že kombinace vědeckých zkušeností a podnikání jí přináší do budoucna velké možnosti. „Otvírá to dveře například psaní společných projektů. Kdyby byla kosmetika jediným důvodem, proč zakládat firmu, tak bych to asi neudělala. Protože kosmetiky je na trhu dost. To, co mě motivovalo založit firmu, byla právě možnost přinášet lidem inovace z vědeckého světa. Okolo mě je množství vědců, kteří mají zajímavé a už aplikovatelné výzkumy, ale propojovat oba světy je v praxi náročné,” říká Monika Wikarská, která už první takovou spolupráci navázala. „Říkala jsem kolegovi Jurajovi Vodičkovi, že bych chtěla biodegradabilní obal na svou kosmetiku, ale nemůžu žádný vyhovující najít. On se mi za týden ozval s tím, zda bychom spolu nenapsali projekt na SIGMA TAČR, protože jeho nejlepší kamarád Andrej Baco z firmy Panara takový materiál už má. Jen zatím nebyl aplikovaný v kosmetice. Projekt už máme napsaný a teď čekáme, jak to dopadne,” říká na závěr podnikatelka a vědkyně Monika Wikarská.
