Bankovní rada České národní banky (ČNB) na dnešním jednání o finanční stabilitě rozhodla o zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Důvodem je zejména silná a plošná úvěrová aktivita, růst zadluženosti domácností i podniků a pokračující růst cen bytů, což přispívá k další akumulaci cyklických systémových rizik spojených s růstovou fází domácího finančního cyklu. Bankovní rada zároveň rozhodla ponechat pravidla pro poskytování hypotečních úvěrů a sazbu rezervy ke krytí systémového rizika beze změny.
Sazba proticyklické kapitálové rezervy se zvýší o 25 b. b. na úroveň 1,5 % od 1. července 2027. Bankovní rada na svém dnešním jednání zhodnotila odolnost bankovního sektoru v kontextu domácího i světového ekonomického vývoje. Zohlednila přitom rozsah nahromaděných cyklických rizik v bilanci bankovního sektoru a jejich další očekávaný vývoj. „Navzdory přetrvávajícím globálním nejistotám se potvrdil další nárůst cyklických rizik v domácím finančním sektoru. Tento vývoj šel na vrub zejména plošné úvěrové aktivitě, která by měla dle poslední prognózy pokračovat i v následujícím období. V takovém prostředí považujeme za potřebné mírně zvýšit sazbu proticyklické kapitálové rezervy, aby byla zachována vysoká odolnost domácího bankovního sektoru,“ řekl po dnešním jednání bankovní rady o finanční stabilitě člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler.
Vzhledem k některým strukturálním charakteristikám české ekonomiky by se případný nepříznivý vývoj ve světové ekonomice a poruchy v mezinárodním obchodě mohly projevit zhoršením kvality úvěrového portfolia nefinančních podniků a domácností. I nadále je tedy vhodné udržovat vyšší odolnost bankovního sektoru kapitálovou rezervou ke krytí systémových rizik, která byla ponechána na úrovni 0,5 %.
Bankovní rada na jednání o finanční stabilitě diskutovala také o situaci na hypotečním a nemovitostním trhu. Podle dostupných dat překročil v prvním čtvrtletí 2026 počet i objem poskytnutých hypoték dlouhodobé průměry. Ceny bytových nemovitostí v průběhu roku 2025 i nadále svižně rostly, meziroční dynamika se pohybovala kolem 10 %. Bankovní rada proto považuje za žádoucí ponechat nastavení horní hranice ukazatele LTV na stávající úrovni 80 % (a pro žadatele do 36 let na 90 %). Úvěrové ukazatele DTI a DSTI zůstávají i nadále deaktivované, jelikož nedochází k plošnému rozvolňování úvěrových standardů bank, které by vedlo k předlužování domácností. „Očekáváme, že se začne projevovat vliv nedávno zavedených limitů LTV a DTI pro investiční hypotéky, který pomůže omezit vznik nadměrných rizik v hypotečních portfoliích bank,“ doplnil Jakub Seidler.
Provedené zátěžové testy jednotlivých segmentů finančního sektoru signalizují jejich odolnost vůči nepříznivému ekonomickému vývoji, což podporuje stabilitu finančního systému jako celku. Klíčový bankovní sektor je dobře kapitálově vybavený a jako celek obstál v zátěžovém testu s nepříznivým scénářem dlouhodobého významného poklesu ekonomické výkonnosti. „Scénář reaguje na potenciální rizika současného geopolitického a globálního ekonomického vývoje. Ziskovost, kapitálové rezervy a kvalita aktiv bankovního sektoru vytvářejí příznivou základnu pro vstřebání silných šoků uvažovaných v zátěžovém testu,“ doplnil ředitel sekce finanční stability a restrukturalizace Libor Holub.
ČNB ve Zprávě o finanční stabilitě pravidelně hodnotí zdraví domácího finančního sektoru a jeho odolnost vůči nepříznivým šokům. Zpráva slouží jako východisko pro nastavení nástrojů makroobezřetnostní politiky, zejména kapitálových rezerv bank a horní hranice úvěrových ukazatelů hypotečních úvěrů. ČNB zveřejní aktuální Zprávu o finanční stabilitě – jaro 2026 dne 22. června 2026. Ve stejný den vydá také písemný záznam z dnešního jednání bankovní rady k otázkám finanční stability včetně hlasování jednotlivých členů bankovní rady o opatřeních makroobezřetnostní politiky a jejich jmenovitých argumentů.
Jakub Holas
ředitel odboru komunikace ČNB
Jakub Holas
Company / Organization
Česká národní banka
