Dvě stě odborníků řešilo v Praze vyšší odolnost evropských měst. Na Prague Resilience Summitu rozebírali mimořádné události i každodenní výzvy
Mimořádné události typu ozbrojených útoků či projevů extrémního počasí, ale i dlouhodobé výzvy, jako jsou nárůst počtu výjezdů nižší naléhavosti, blížící se hrozba personální krize či nutnost nadstandardní péče o zaměstnance. To byla některá z témat, jež rozebírali odborníci na dvoudenní mezinárodní akci Prague Resilience Summit, kterou ve středu a čtvrtek pořádal ve svém sídle Magistrát hl. m. Prahy ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou hl. m. Prahy (ZZS HMP). Kongresu se účastnilo přibližně 200 zástupců záchranných složek a představitelů evropských měst, a to včetně berlínského primátora.
Kongres přinesl více než dvě desítky odborných přednášek, oba dny byly zakončeny panelovými diskusemi a nabídly mnoho příležitostí k přímé výměně zkušeností. Svým zaměřením primárně na záchranné služby byl pražský summit poměrně ojedinělou akcí. Své zástupce měly na akci vedle Prahy a dalších krajských záchranných služeb z České republiky také záchranné složky Berlína, Vídně, Bratislavy, Londýna, Kodaně nebo Izraele.
„Nestačí práci záchranářů obdivovat a děkovat za ni. Naší povinností je vytvářet podmínky, aby ji mohli dělat co nejlépe – tedy zajistit jim kvalitní vybavení, moderní techniku, dobré zázemí i odpovídající ohodnocení. V Praze máme cenné zkušenosti, které můžeme sdílet s partnery z dalších evropských metropolí. Zároveň ale platí, že i my neustále hledáme nové cesty, jak systém dál rozvíjet a zlepšovat. Prague Resilience Summit byl přesně příležitostí takové konkrétní nápady z praxe sdílet,“ říká náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví Alexandra Udženija.
Jako konkrétní příklad z praxe uvedla psychosociální modul v aplikaci Záchranka, který se podařilo v Praze jako v prvním městě v Česku spustit ve spolupráci záchranné služby, aplikace Záchranka a městské organizace Zahrada pro duši. Díky jedinému tlačítku v aplikaci se lidem s úzkostmi, depresemi nebo akutní životní krizí rychle nabídne pomoc a kontakty na krizové služby, přičemž za jediný rok tuto možnost využilo více než pět tisíc lidí.
Mimořádné události v centru pozornosti
Zatímco státy vytvářejí široké strategické rámce, města mohou jít více do detailu a předávat si konkrétní poznatky z praxe. Pokud budou evropská města ještě intenzivněji spolupracovat, může to podle odborníků výrazně posílit naši společnou bezpečnost i odolnost v každodenní ochraně lidských životů a fungování měst.
„V Evropě čelíme novým výzvám. Jako Evropané proto musíme na všech úrovních ještě více držet při sobě. Berlín v tom může sehrát klíčovou roli,“ říká Kai Wegner, vládnoucí starosta Berlína.
Podstatná část kongresu se zaměřila na řešení konkrétních mimořádných událostí a krizovou připravenost. „Všichni máme krizové plány. Všichni se připravujeme na mimořádné události. Všichni cvičíme a modelujeme možné scénáře. Nic z toho samo o sobě ale plně nenahradí možnost slyšet od kolegů, co skutečně fungovalo při reálném zásahu, co se osvědčilo a co bylo naopak potřeba změnit,“ popisuje Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP.
Pražská záchranná služba sdílela s partnery své zkušenosti ze zásahu po střelbě na Filozofické fakultě v roce 2023. Zdravotnický záchranář Guy Melamad rozebral největší výzvy, kterým čelila izraelská záchranná služba při teroristických útocích ze 7. října 2023. Že mimořádnou událost mohou způsobit i projevy extrémního počasí, jako je mrznoucí déšť, popsal ředitel berlínské zdravotnické záchranné služby Eiko Spielmann. „Dne 27. prosince 2025 čelil berlínský záchranný systém mimořádně náročné situaci. V důsledku zvýšeného počtu nehod způsobených mrznoucím deštěm se záchranné složky téměř dostaly na hranici svých kapacit. Zabránit přetížení systému pomohlo ale zavedení nových kategorií naléhavosti,“ vysvětluje Eiko Spielmann.
Tipy z každodenní praxe
Kongres se věnoval také přínosům novinek zaváděných do provozů záchranných služeb. Jak optimalizovat přednemocniční péči a triáž pacientů pomocí videopřenosů z místa událostí, rozebrala například lékařka kodaňské záchranné služby a profesorka Kodaňské univerzity Gitte Linderothová: „Zavedení živého videopřenosu na zdravotnické operační středisko může významně přispět ke zpřesnění třídění naléhavosti. Operátorům umožňuje vidět pacienta i místo události v reálném čase, a tím lépe posoudit stav pacienta, rychleji rozpoznat život ohrožující situace a poskytovat volajícím přesnější pokyny. Zároveň může pomoci odhalit případy, kdy není nutný výjezd záchranné služby ani hospitalizace. Výsledkem pak může být vhodnější využití kapacit, lepší tok pacientů a efektivnější nasazení sanitek“.
Zástupci záchranných služeb sdíleli také své přístupy k narůstajícímu počtu výjezdů, a to i k tzv. neurgentním akutním stavům v přednemocniční péči. Například Praha již v roce 2023 posílila svůj provoz o vlastní zdravotnickou dopravní službu, jejíž posádky jsou dispečinkem vysílány k pacientům mimo akutní ohrožení života a zdraví, kteří zpravidla potřebují transport do nemocnice k dalšímu ošetření či vyšetření, ale nevyžadují poskytnutí přednemocniční neodkladné péče.
O zkušenosti ze Slovenska se podělil hlavní operátor Operačního střediska ZZS SROV Viliam Sládek: „Aktuální systémové inovace reagují na rostoucí počet neurgentních volání. Cílem opatření je zefektivnit využívání kapacit. Nově byla zavedena ambulance specializované přepravy a také národní linka pomoci 116 117. Tyto nástroje pomáhají snižovat zatížení tísňové linky, optimalizovat výjezdy a zajistit dostupnost urgentní péče pro pacienty, kteří ji skutečně potřebují.“
Akce se konala v prostorách Nové radnice, sídle Magistrátu hl. m. Prahy, před budovou byla veřejnosti zároveň přístupná expozice techniky ZZS HMP, včetně speciálních vozů, které se podílejí na řešení mimořádných událostí.
Magistrát hlavního města Prahy
