Informace z jednání Myslivecké komise AK ČR 12. 3. 2026

Předseda Milek představil hlavní téma jednání, kterým byl zvětšující se objem škod na polích, pastvinách, v lesích nebo rybnících v souvislosti s přemnoženou černou a spárkatou zvěří a narůstajícími stavy původních i nepůvodních predátorů, kteří patří dle platné legislativy mezi ohrožené druhy. Ve vztahu k této skutečnosti se zvyšuje i objem vyplácených kompenzací, což je zátěží pro státní rozpočet. Milek zdůraznil, že ochrana přírody by měla být komplexní a měla by se opírat o odborné a vědecké poznatky i o zkušenosti ze zahraničí, nikoli o populistické tlaky. Dosavadní nesystémové kroky v ochraně přírody podle něj ztěžují hospodaření v krajině subjektům, které ji utvářejí a pečují o ni.

Následně Jan Cukor z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti České zemědělské univerzity v Praze přiblížil aktuální situaci ohledně stavů původních a nepůvodních druhů predátorů na území Česka. Predátoři mají podle něj příznivé podmínky ke svému šíření včetně dostatku potravy, což přirozeně vede ke zvyšování jejich stavů. Například vlk, jehož lov byl dlouho omezený, následkem toho nevnímá člověka jako svého přirozeného nepřítele. Dále se zaměřil na šíření pěti nejčastějších invazních druhů, kterými jsou husice nilská, mýval severní, norek americký, nutrie říční a psík mývalovitý právě i ve vztahu k přístupu a regulaci jejich stavů v různých evropských zemích. Veřejnou debatu podle něj ovlivňuje i skutečnost, že je lidé vnímají jako “roztomilá zvířata”, což může mít dopad na rozhodování odpovědných institucí o jejich eradikaci. Nicméně management predátorů je podle něj potřebný a stejně tak i péče o ekosystém jako celek. Jako příklad toho, jak je v ekosystému vše propojené, uvedl větrné elektrárny. Kvůli nim dochází k vyšší mortalitě tetřívka, který do nich naráží. Tyto ztráty je třeba kompenzovat, a to buď snížením počtu lovených kusů tetřívka nebo naopak lovem jeho přirozených predátorů.

Předseda Milek poté vyzval přítomné zástupce profesních organizací i chovatelů, aby prezentovali své postoje k tématu. Předseda Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) Jiří Janota označil situaci za vážnou a je třeba podle něj nastolit rovnováhu. Podle jeho slov požívají v Česku zvýšené ochrany mnohé druhy predátorů, ale naopak zájem o jiné druhy je nízký. Problémem je i nedostatečná osvěta veřejnosti. Připomněl nedávnou tiskovou konferenci ČMMJ na toto téma, která se uskutečnila společně s Rybářským sdružením ČR a Českým rybářským svazem 17. února 2026. Rovněž Janota zmínil zvyšující se objem peněz na náhrady škod pro hospodáře v krajině. Jako příklad uvedl přístup k populaci vlka v Česku a v Německu, kde podle něj situaci již dávno řeší.

Prezident Rybářského sdružení ČR Jan Hůda nastínil situaci v českém rybářství a za velký problém označil stavy kormorána. Náhrady od státu podle něj nejsou dostačující, protože stavy ryb se snižují a není co rozmnožovat. V rozporu s tím je podle něj deklarovaná podpora domácí produkce a úsilí o zvyšování konkurenceschopnosti tuzemských podniků. Tato situace podle něj pomůže nepůvodním druhům jako losos, ale zdůraznil, že základem českého rybářství jsou kapři. Za další problém označil zvyšování stavů bobra, který může narušit hráze a přispět tak k ničivým následkům povodní a záplav. Také Hůda je přesvědčený, že současná situace již vyžaduje zásah státu.

V rámci diskuze členové Myslivecké komise AK ČR dále mluvili o škodách, které jim způsobuje též přemnožená černá a spárkatá zvěř a rybožraví predátoři, zmínili též problémy se šakalem. K potížím hospodářů v krajině s predátory se vyjádřili také ředitel Odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Ministerstva životního prostředí Jan Šíma a ředitel Odboru státní správy myslivosti a rybářství Sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství Eduard Levý, kteří popsali aktuální možnosti obrany vycházející z platné české legislativy.

Předseda Myslivecké komise AK ČR shrnul jednání tím, že situace je vážná a je třeba hledat systémová řešení. Závěry jednání byly shrnuty ve Společném prohlášení Agrární komory ČR, Zemědělského svazu ČR, Českomoravské myslivecké jednoty, Rybářského sdružení ČR, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, Lesnicko-dřevařské komory ČR, občanské iniciativy Hospodáři v krajině a chovatelů hospodářských zvířat spolu s dalšími subjekty hospodařícími v krajině. Prohlášení bylo zasláno předsedovi vlády Andreji Babišovi, ministrovi zemědělství Martinovi Šebestyánovi, ministrovi životního prostředí Igoru Červenému, předsedovi Poslanecké sněmovny PČR Tomio Okamurovi, předsedkyni Zemědělského výboru PSP ČR Monice Oborné a předsedkyni Výboru pro životní prostředí PSP ČR Berenice Peštové se žádostí o svolání jednání na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Společné prohlášení bylo také představeno novinářům na tiskové konferenci, která následovala po jednání. Zúčastnili se zástupci médií CNN Prima News, Český rozhlas, Rádio Impuls, Mladá fronta DNES, Zemědělec, Odbory.info a ČTK. Na této tiskové konferenci vystoupili prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, předseda Myslivecké komise AK ČR Jiří Milek, předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota, prezident Rybářského sdružení ČR Jan Hůda a za chovatele ovcí a koz Jan Šefc z Teplic nad Metují a Tomáš Havrlant z Vernéřovic, který je zároveň starostou této obce.

Samostatnou kategorií jsou pak škody, které způsobuje černá a spárkatá zvěř na polních plodinách. Agrární komora ČR se jimi podle prezidenta Doležala bude zabývat v rámci další separátní debaty tak, aby mohla být obě témata řešena dostatečně efektivně bez hrozby, že budou v mediálním či legislativním prostoru smísena dohromady.

Společné prohlášení po jednání Myslivecké komise AK ČR 12. 3. 2026 najdete zde.

Úřad AK ČR