Historie a vojenství č. 1/2026 je monotematické. Věnuje se válečnému námořnictvu

V prvním čísle roku 2026 najdete rovněž text s názvem historičky Karolíny Kalecké, která loni na jaře vydala knihu o rakousko-uherském válečném námořnictvu v letech 1897 až 1914. V aktuální studii se autorka zaměřuje především na vztah mezi Námořní sekcí Ministerstva války a zbrojním průmyslem, respektive průmyslovými dodavateli. „ ,“ píše Kalecká v závěru studie.

V textu Prince of Wales se historik Národního technického muzea Jaromír Patočka zabývá potopením titulního válečného plavidla japonským letectvem 10. prosince 1941. Hned v úvodu píše: „ .“ Teprve první roky druhé světové války ukázaly, jak ničivé letectvo dokáže být – ať už šlo o napadení italské základny v Tarentu či potopení německé bitevní lodi . Prince of Wales Repulse Podstatná část Patočkovy studie zahrnuje popis konstrukce lodi, jejího pancéřování, výzbroje a systému ochrany pod čárou ponoru. Autor srovnává dřívější britské vyšetřování s novějšími zjištěními podmořské archeologie, zejména průzkumu vraku z let 2007–2009. „ ,“ doplnil šéfredaktor David Pazdera.

Rubrika představuje několik rarit z bohaté sbírky VHÚ Praha. Kurátor Vojtěch Šimák se věnuje japonské námořní vlajce, kterou během své cesty do vlasti z Dálného východu dostali českoslovenští legionáři poté, co americká vojenská dopravní loď , na níž se plavili, v srpnu 1919 uvízla u japonských břehů. „ popisuje v textu doplněném o bohatou fotodokumentaci Vojtěch Šimák.

Kurátor Petr Bjaček je autorem článku Kaiserin Elisabeth o málo známých památkách na službu českých námořníků na Dálném východě. Dvě prezentované dečky jsou z předválečných let, poslední pochází z roku 1916. „ Kaiserin Elisabeth ,“ připomíná Petr Bjaček.

Třetím v rubrice je textkurátora Zdeňka Polčáka . František Lněnička byl námořník rakousko-uherského válečného námořnictva, voják-dobrovolník československé armády i bojovník z květnových pražských barikád roku 1945. Polčák vypráví jeho příběh prostřednictvím artefaktů, jež se nyní nacházejí ve sbírce VHÚ Praha. Jde například o letní námořnickou blůzu a čepicové stužky z plavidel, na nichž Lněnička působil, či o vlajku ukořistěnou v tuhých bojích s maďarskou armádou – významnou upomínku na účast v bojových akcích na Slovensku. Ve sbírkových fondech VHÚ Praha je rovněž model rakousko-uherského křižníku , který František Lněnička vytvořil v roce 1938 pro Československou obec bývalých námořníků a účastníků národního odboje na Jadranu a jenž měl sloužit jako připomínka vzpoury námořníků v boce Kotorské.

Námořní linky se drží i ostatní texty tohoto čísla – ať už jde o fotopříběh meziválečné hlídkové lodi glosu historika VHÚ Praha Tomáše Jakla k popisu námořní bitvy na Bajkale v roce 1918 nebo třeba článek Miloše Hořejše z Národního technického muzea v Praze s názvem . V něm autor představuje dílčí výstup svého bádání v podobě komentovaných ukázek z Thun-Hohensteinových dopisů sepsaných do začátku první světové války v létě 1914. Také tento článek doplňuje bohatá obrazová dokumentace.