Premiér Babiš měl být Sněmovnou vydán. Přednost dostala nízká politická kultura

Poslanci představují zvolené zástupce lidu. Právě jejich prostřednictvím dochází k realizaci podstatné části podílu na výkonu veřejné moci každého z nás.

Proto mají privilegium v podobě tzv. imunity, protože v opačném případě by mohlo hrozit, že jim bude v hájení zájmů svých voličů svévolně bráněno. Právě tento základní účel zároveň představuje hranice, za které by imunita zasahovat neměla.

„V TI jsme přesvědčeni, že popsaná podmínka v případě Andreje Babiše naplněna není, a že měl být Sněmovnou vydán k trestnímu stíhání,” vysvětluje právník TI Kryštof Doležal.

Členové Parlamentu pod ústavní ochranou

Poslanci a senátoři jsou nadáni dvěma druhy ochrany před trestním stíháním. Předně je Ústavou stanoveno, že poslance ani senátora nelze postihnout pro jejich hlasování v komoře, jejímž jsou členem.

Stejně tak je stanoveno, že je nelze trestně stíhat pro projevy učiněné v Poslanecké sněmovně či Senátu při výkonu svého mandátu. Tato tzv. indemnita zaručuje skutečnou pluralitu politických názorů a proudů, a zajišťuje, že přednesení i té nejkontroverznější myšlenky z úst těchto volených zástupců nemůže být trestně postiženo.

„Indemnita není privilegiem vyvolených, ale nezbytnou pojistkou demokracie. V praxi funguje jako klíčová brzda proti zneužití moci. Brání tomu, aby vládní většina skrze policii umlčovala své kritiky v parlamentních lavicích. Bez této ochrany by zákonodárci mohli čelit trestnímu stíhání za pouhý nesouhlas s vládou, což by fakticky znemožnilo svobodný výkon jejich mandátu,” objasňuje Anna Jakůbková, právnička TI.

Indemnita je nástroj, jak Parlament jako skutečně svobodné fórum a kolbiště názorů uchovat. Oproti tomu imunita procesní chrání poslance a senátory před trestním stíháním obecně.

Ústava stanoví, že je nelze trestně stíhat, nedá-li k tomu jejich vlastní komora souhlas. Pokud tak neučiní, v trestním stíhání lze pokračovat až po skončení jejich mandátu.

Smyslem tohoto pravidla je, aby složení politické reprezentace nemohlo být ovlivněno trestními stíháními bez toho, aniž by „k tomu měl lid co říci“. Činí tak prostřednictvím svých volených zástupců, čímž je zajištěna ochrana moci zákonodárné před případnou zvůlí moci výkonné. Platí totiž, že legitimizační řetězec je u zákonodárců nejkratší, protože je lidem, na rozdíl od vlády, volen přímo.

Trestně stíhaní premiér se stává vydíratelným

Popsaný systém je nastavený v zásadě dobře. Ústava samotná ale představuje pouhý základ fungování státu, který nemůže fungovat bez doprovodných předpokladů, jako je politická kultura. Právě proto selhává v momentě, kdy se do hry dostává postava trestně stíhaného předsedy vlády.

„V ten moment totiž imunita přestává být nástrojem ochrany zákonodárců před zvůlí moci výkonné, a stává se předmětem politického kalkulu, dohod a ústupků,” komentuje Kryštof Doležal.

Andrej Babiš oproti minulosti otočil a v poslední době jasně dopředu avizoval, že se vydat nenechá. Nelze tak nevnímat, nakolik tato jeho snaha mohla ovlivnit vyjednávání o vzniku koaliční vlády ve složení ANO, SPD a Motoristé, rozdělení ministerstev či podobu programového prohlášení.

Odvolací soud fakticky nenechal prostor pro jiný výrok, než že je Andrej Babiš v kauze Čapí hnízdo vinen, což učinilo premiéra ve vyjednávacím procesu extrémně vydíratelným. Politické dohody učiněné na podkladě snahy o nevydání lze přitom jen stěží považovat za objektivně prospěšné pro stát a jeho občany jako celek.

Premiér Babiš poškozuje jméno Česka v zahraničí

Kauza Andreje Babiše není nová a stojí na reálném základě. Skutečnost, že politická kultura poklesla natolik, že jsou poslanci ochotni krýt imunitou člověka v takovém případě, jako je kauza Čapí hnízdo, vypovídá o jejich integritě mnohé.

„Problém nespočívá jen v imunitě samotné, nýbrž ve skutečnosti, že jsou politici i občané ochotni volit a politicky podporovat nejen trestně stíhaného, ale i obžalovaného člověka jako svého poslance, a dokonce jej tolerovat i v nejvyšší exekutivní funkci předsedy vlády,” vysvětluje Anna Jakůbková.

To vytváří mimořádně negativní obraz České republiky na mezinárodním poli, a dává jednoznačně najevo, že hodnoty právního státu a vysoké politické integrity nejsou v tuzemsku příliš důležité.

Poslanci svým hlasováním potvrdili, že politická kultura v naší zemi skutečně setrvale upadá. Promeškali totiž příležitost dát znovu jasně najevo, že rovnost před zákonem platí pro všechny stejně, a že přítomnost trestně stíhaných osob chráněných imunitou z jejich pohledu není žádoucí.

Případ Čapího hnízda se zapojením Andreje Babiše samozřejmě bude pokračovat po skončení jeho mandátu. Škody na důvěře v justici, právní stát, a především na politické kultuře, se již budou napravovat jen obtížně.

Čapí hnízdo není jedinou živou kauzou

Je třeba doplnit, že francouzská Národní finanční prokuratura dočasně odložila vyšetřování Andreje Babiše z důvodu jeho jmenování českým premiérem, a to v souvislosti s podezřením z možného praní špinavých peněz a z daňového úniku týkající se nákupu nemovitosti.

Dále také pokračuje kauza Babišova střetu zájmů, kterou v TI dlouhodobě aktivně řešíme.

O tom, zda vyhověl 🇨🇿 a 🇪🇺 legislativě týkající se střetu zájmů nerozhoduje premiér a oligarcha Andrej Babiš, ale příslušné instituce. Je správně, že Evropská komise vše prověří. I díky práci @Transparency_CZ je možné si projít detaily Babišova RSVP TRUSTu.https://t.co/sqzSzG6Q1v

— David Kotora (@david_kotora) February 26, 2026

Babiš v prosinci 2025 nechal založit nový svěřenský fond RSVP TRUST. Jedná se o fond s rádoby nezávislou správou, která po konci jeho vládního angažmá přejde do rukou jeho vybraných potomků. Ti pak mohou svému otci opět umožnit mít vazby a vliv na koncern Agrofert.

Tak se navíc může stát už v momentě, kdy premiér Babiš podá demisi, což může trvat několik měsíců.

Tato struktura těžko obstojí před evropskými předpisy týkajícími se střetu zájmů u přerozdělování veřejných prostředků.